Asi třetina mladých Čechů se nejspíše bude muset uskromnit při výběru bydlení. Lidé ve věku do 36 let počítají i s tím, že si kromě pořízení menší nemovitosti budou muset déle a více spořit. Hypotéku si přitom plánuje vzít šedesát procent mladých. Úvěry na nemovitost ale neustále zdražují a v květnu už je banky nabízely s vyšším než pětiprocentním úrokem. Za současné situace více než třetina mladých na úvěr na bydlení ani nedosáhne. A to i přesto, že pro ně platí o něco mírnější podmínky pro získání hypoték.
Petr Vnenk učí a studuje na dopravní fakultě v Pardubicích. Momentálně bydlí v nájmu. „Díval jsem se i na možnosti hypoték, ale i tam rostou úrokové míry velmi rychle. Pohybují se třeba na pěti až šesti procentech,“ přiblížil. V Pardubicích lze malé byty aktuálně sehnat za tři miliony korun. Kdyby si chtěl Vnenk takový pořídit, musel by naspořit alespoň 300 tisíc korun. Ze vzorových kalkulaček vyplývá, že by splácel u všech velkých bank přes šestnáct tisíc korun.
Některé finanční instituce už ale věk žadatelů o hypotéky zohledňují a úroky o něco snižují. I přesto téměř třicet procent mladých nyní raději nákup bydlení oddaluje a vyčkává, co se na trhu bude dít v dalších měsících nebo letech.
Navyšování úroků navíc ještě nekončí. Banky hypotéky zdražují na základě toho, jak Česká národní banka nastavuje základní sazby. Ty by se v červnu měly podle slov současného guvernéra Jiřího Rusnoka ještě navýšit a překonat šest procent.
Ústupky z nároků
Na hypotéku nyní podle průzkumu dosáhne jen čtrnáct procent mladých. Další skoro čtvrtina si ji sice pořídí, ale na nemovitost, která neodpovídá jejich představám. „Druhou možností, jak se vypořádat s vyššími cenami, může být pomoc od rodičů, kteří mohou poskytnout vlastní bydlení jako zástavu nebo pomoci s úsporami,“ přiblížil mluvčí Unicredit Bank Petr Plocek.
Ideální splátka je pro lidi do 36 let do deseti tisíc korun. Tu by preferovala třetina z nich. Nad patnácti tisíc by pak mohlo měsíčně platit za hypotéku celkem dvacet procent mladých.
Češi si v dubnu brali hypotéky s průměrnou sazbou 4,15 setin procenta. V té době byla základní sazba stanovená Českou národní bankou na pěti procentech. Od té doby ale znovu stoupla na pět a tři čtvrtě procenta. Spolu s ní i úroky u hypoték.
Pro srovnání – v roce 2008, tedy v době celosvětové hypoteční krize – byly hypoteční úroky ještě o něco vyšší – asi 5,66 procenta. Základní sazba byla přitom nižší – tři procenta. V roce 1999 se základní úroková sazba pohybovala nad hranicí pěti procent, podobně jako nyní. Úvěry ale byly víc než dvakrát dražší.
Zdražují i nemovitosti
Zdražují nejen hypotéky, ale i nemovitosti. Podle developerů stouply ceny nového bydlení v roce 2021 meziročně v průměru o patnáct procent. Už schválené hypotéky přestávají stačit těm, kteří úvěr využívají na stavbu rodinného domu. Materiál totiž stojí i trojnásobek toho, co před rokem. Lidé si tak musí brát další úvěry, sáhnout do rodinných úspor nebo v krajní situaci nedokončený dům prodat.
„Je to zhruba osm domů z deseti, že opravdu si klienti musí navyšovat hypotéky. Udělají si projekt, mají u toho i garáže, terasy… No a ustupují od toho,“ popsal stavbyvedoucí ze společnosti R-Domy Lukáš Ryšavý.
Kromě výběru jiného a levnějšího typu materiálu nebo spotřebiče, klienti také žádají o pomoc banku, která jim poskytla hypoteční úvěr. „Situaci řešíme standardně tím, že si klient vezme nový úvěr ze stavebního spoření. Nebo v případě, že je ta částka vícenákladů vyšší, tak si vezme novou hypotéku,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Takových požadavků evidují desítky měsíčně.
Podobné je to i v dalších bankách. „Přesné číslo samozřejmě nevíme, ale jsou to nějaké jednotky procent. Doba, kdy to přestanou zvládat, teprve přijde. Protože krize stavebních materiálů zatím netrvá tak dlouho,“ podotkl manažer hypoték z Modré pyramidy Komerční banky Ondřej Šuchman.
