Topolánek vystoupil proti individuálním energetickým dohodám s Moskvou

Bled (Slovinsko) - Český premiér Mirek Topolánek na konferenci Energie a změna klimatu ve slovinském Bledu vystoupil proti dvoustranným energetickým smlouvám Ruska a jednotlivých zemí Evropské unie. Česká republika se podle něj bude během svého předsednictví unii v první polovině příštího roku snažit o prosazení stavby transkaspického plynovodu přes Kavkaz bez účasti Ruské federace. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle Topolánka Moskva již několikrát ukázala, že si chce zachovat svůj energetický monopol - což podle něj není pro Evropu pozitivní zpráva. Moskva svého postavení v minulosti několikrát zneužila „výpadky“ dodávek např. na Ukrajinu, když činila nátlak na tamní politickou scénu.

Evropa chystá plynovod oklikou kolem Ruska

„Rusko dává najevo, že si nepřeje alternativní cesty ze Střední Asie do Evropy a my musíme s tímto poselstvím počítat,“ řekl český premiér. „Ve střednědobém horizontu potřebujeme (EU) zaujmout jednotný postoj v energetické oblasti; nemá smysl, aby každá evropská země měla separátní dohodu s Ruskem,“ zdůraznil český předseda vlády.

Evropská unie podporuje projekt plynovodu Nabucco, kterým by proudil zemní plyn ze zemí kolem Kaspického moře, popřípadě z Blízkého východu do Evropy. Zahájit provoz by měl v roce 2013. Má zájem také o transkaspický plynovod, který byl umožnil středoasijským zemím jako Turkmenistán vyvážet plyn do Evropy přes Ázerbájdžán a Gruzii bez tranzitu přes Rusko.

Topolánek: Problémem je postoj Německa a Itálie

Topolánek ujistil, že bude tyto projekty osobně podporovat. Česká republika převezme od 1. ledna 2009 na půl roku předsednictví EU. „S ohledem na kontrakt s Ruskem budu žádat, aby do něho byla zakomponována i energetická dohoda, aby do něj byl začleněn projekt Nabucco, který je evropskou prioritou. Pokud neuspěji, bude to znamenat, že Rusko v této bitvě zvítězilo,“ upozornil Topolánek.

Za další problém Evropy označil postoj některých zemí, jako například Německa a Itálie, které se snaží podpořit projekty, jež zajišťují jejich vlastní energetické dodávky. Těmi jsou plynovody Nord Stream a South Stream, které jsou konkurenty Nabucca a jsou podporované prokremelským plynárenským gigantem Gazprom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...