Odchod pracovní síly zpomaluje střední a východní Evropu při dohánění Západu. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji. Ve své analýze to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Motivací k odchodu jsou především lepší pracovní místa a vyšší platy. Pravděpodobnost emigrace mladších, kvalifikovaných lidí se zvyšuje, pokud je vláda v jejich zemi méně efektivní a instituce bojující proti korupci a střežící dodržování zákona slabší.
„Odchod nejmladší a nejlepší pracovní síly z východní Evropy činí proces dohánění vyspělé Evropy ještě obtížnějším,“ konstatoval fond. Na východě není pokryta poptávka po pracovní síle v některých kategoriích, což snižuje růst produktivity. Velký příliv financí do těchto zemí pak sice podpořil investice a spotřebu, vedl ale také ke zhodnocení směnných kurzů a ke snížení konkurenceschopnosti ekonomik.
- Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo podle Mezinárodního měnového fondu v posledních 25 letech za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř 20 milionů převážně mladých, kvalifikovaných lidí.
- To je zhruba stejně jako počet obyvatel Česka a Maďarska dohromady.
Fond také ve své zprávě konstatuje, že „peníze poslané domů příbuzným zvýšily tlak na nástupní mzdy a snížily motivaci k práci“.
Mzdy tak rostly podle fondu rychleji než produktivita. S menší produkcí zároveň stouply vládní výdaje na sociální dávky ve srovnání s výkonem ekonomiky. Kvůli odchodu mladších lidí navíc roste podíl starších ročníků v populaci. To vede k vyšším výdajům na důchodové dávky, na což vlády obvykle reagují vyšším zdaněním práce.
Cesty k nápravě
Tento tlak, který pro ně hospodářská migrace představuje, by země regionu mohly zmírnit mimo jiné tím, že zlepší fungování domácích institucí. Mohly by zvážit i další liberalizaci imigrační politiky, především pokud jde o kvalifikované pracovníky. Dlouhodobému růstu a investicím by pak prospělo, kdyby vlády nezvyšovaly zdanění práce a více se spoléhaly na spotřební daně. A stávající pracovníky by se mohly pokusit udržet třeba tím, že sladí vzdělávání s potřebami pracovního trhu.
Řešení fond navrhuje i pro Evropskou unii, pro kterou je migrace z východu na západ celkově přínosem. Brusel by na tento trend mohl reagovat například úpravou strukturálních a kohezních fondů tak, aby vyrovnaly nepříznivý vliv emigrace na ekonomiky vysílajících zemí.
