Šrotovné si razí cestu do USA

Washington - Šrotovné, evropský vynález, který má přimět spotřebitele, aby i v době krize kupovali nová auta, zamířil ze starého kontinentu do Spojených států. Návrh, který počítá s tím, že by stát lidem vyplatil prémii za to, že zlikvidují staré auto a pořídí si nové, už leží v Kongresu. A co víc, údajně se těší i podpoře prezidenta Baracka Obamy. Prodejci a výrobci automobilů si od nového zákona slibují oživení amerického trhu s automobily, který již několik měsíců v řadě padá dvouciferným tempem.

Ve hře jsou dvě varianty, jak by mělo šrotovné ve Spojených státech vypadat. První počítá s podporou až 4 500 dolarů v případě, že spotřebitel zlikviduje auto se spotřebou přesahující 13,5 litru a koupí si nové, které ovšem nesmí stát víc než 45 tisíc dolarů.

Druhá varianta počítá ještě s větší dotací. Vyšplhat by se měla až na pět tisíc dolarů. Podmínky pro její získání by ale byly přísnější. Nové auto, které si příjemce šrotovného pořídí, by nesmělo stát více než 35 tisíc dolarů, a navíc by se muselo jednat o vůz vyrobený přímo v USA. Spojené státy se tak chtějí vyvarovat tomu, co se stalo například v Německu, kde zavedení šrotovného dramaticky zvedlo prodeje české mladoboleslavské Škodovky.

Zvýhodnění jen amerických aut by ale podle odborníků nebylo zcela férové. „My jsme teď zažili summit G20, kde byl zdůrazňován boj proti protekcionismu. Pokud by Amerika zavedla šrotovné a podmínila to tím, že se budou kupovat jen auta vyrobená v Americe, pak si myslím, že to je přesně rána do zad tomuto opatření,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Šrotovné je drahá věc, Německo i Slovensko muselo přidávat

Z evropské zkušenosti je zřejmé, že šrotovné není zrovna levný způsob, jak podpořit skomírající hospodářství. Slovensko na ně vyčlenilo 33,2 milionu eur (zhruba 900 milionů korun) a brzy muselo přidávat. Tuto částku totiž zájemci o nová auta rozebrali během pouhých tří týdnů. Slovensko se tedy rozhodlo do pomyslné kasy šrotovného přisypat dalších 22,1 milionu eur, avšak dotace pro jistotu snížilo - z 1 500 eur na 1 000.

I v Německu začaly finance vyčleněné na „likvidační“ prémii rychle docházet. Z 1,5 miliardy eur již Němci vyčerpali více než polovinu. A i tady se jedná o navýšení balíku určeného na šrotovné. Proč taky ne? Šrotovné zvedlo podle statistik v březnu prodej nových vozů v zemi o 40 procent.

Ohlasy nejsou jen pozitivní

Názory na šrotovací prémii se ale různí. Někteří odborníci jsou k ní velmi skeptičtí a tvrdí, že její přínos je v podstatě nulový. „Jsem přesvědčen o tom, že nové auto si člověk nekoupí pro šrotovné, ale jen tehdy, když bude mít důvěru v ekonomiku. Šrotovné není pomoc ekonomice, je to podle mě nesmysl,“ zdůraznil Michl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObávám se závislosti na USA nebo Číně, říká zmocněnec pro AI Kačena

„Moje obava je, že zůstaneme skanzenem, který nedokáže umělou inteligenci správně uchopit,“ řekl na ČT24 vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena. To by mohlo vést k závislosti na Spojených státech amerických nebo na Číně, sdělil. Evropští premiéři a prezidenti plánují na podzim vůbec poprvé jednat o umělé inteligenci jako o samostatném tématu. Podle Kačeny je důležité, aby hovořili o tom, jak dohnat ztrátu. Dodal, že regulaci AI je třeba flexibilně přizpůsobovat jejímu vývoji.
před 2 hhodinami

Vláda zmenšila plochu pro výstavbu větrných elektráren

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
14:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Z dvaceti levů se stalo dvacet eur.“ Bulhaři po přijetí eura utrácejí víc, vklady přesto rostou

Téměř sedm měsíců po přijetí eura se ukazuje, jak nová měna proměnila finanční návyky Bulharů. Podle ekonomů vzrostly vklady domácností téměř o dvacet procent a na konci března dosáhly bezmála 55,7 miliardy eur (přibližně 1,35 bilionu korun). Rostou také spotřebitelské úvěry. Přesto má mnoho lidí pocit, že jim peníze docházejí rychleji a že nyní utrácejí až dvakrát více.
před 4 hhodinami

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 14 hhodinami

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 18 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 23 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.