Správkyně Sberbank CZ nemůže zahájit výplatu věřitelů banky, jeden se odvolal

Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová nemůže přistoupit k výplatě věřitelů, kterou plánovala zahájit letos v polovině prosince. Jeden z věřitelů totiž podal odvolání proti výplatě formou částečného rozvrhu, který 13. listopadu schválil insolvenční soud. Jde o společnost LitFin SPV 9 se zjištěnou pohledávkou 27 milionů korun, informovala v úterý Lužová.

Insolvenční soud povolil Lužové schválení výplaty 57 miliard korun formou částečného rozvrhu 15 300 věřitelům Sberbank CZ ve výši 95 procent jejich pohledávek. Proti tomuto rozhodnutí však mohl každý věřitel podat odvolání. V jeho důsledku tak nemůže rozhodnutí o povolení částečného rozvrhu nabýt právní moci.

Pražský městský soud vyhlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

„Jeden z věřitelů bohužel využil svého práva na odvolání proti rozhodnutí soudu o částečném rozvrhu. Nemohu tedy spustit výplatu 95 procent zjištěných pohledávek věřitelů, kterou jsem plánovala zahájit 18. prosince 2023. Rozhodnutí o platnosti částečného rozvrhu má nyní v rukou Vrchní soud v Praze. Až po jeho rozhodnutí budeme moct k výplatě přistoupit,“ popsala Lužová. Argumenty věřitele, který odvolání podal, jsou podle ní nedůvodné. Věří proto, že vrchní soud nakonec potvrdí platnost rozhodnutí o částečném rozvrhu.

Insolvenční expert Michal Žižlavský, jehož advokátní kancelář zastupuje věřitele, nerozumí tomu, proč LitFin SPV 9 rozhodnutí soudu napadl. „Pokud vím, měli dostat 95 procent svých zjištěných pohledávek, stejně jako ostatní věřitelé. V tuto chvíli nechci spekulovat, co je za tím. Zcela jistě to budeme zkoumat. Je to rána do vazu všem věřitelům, kteří se mohli dostat ke svým penězům už letos. Pro některé z nich to může znamenat i krach, protože s penězi uvázlými ve Sberbank už počítali,“ dodal.

Věřitele zkrachovalé Sberbank CZ měla vyplatit v absolutní většině případů Komerční banka, která již má zkušenosti s výplatou náhrad z garančního fondu. Ve všech případech má být výplata bezhotovostní, kdy peníze budou zaslány na bankovní účet vedený v tuzemsku, a to výhradně v českých korunách.

Klienty s vklady do sto tisíc eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun, už vyplatil Garanční systém finančního trhu. Prostřednictvím poboček Komerční banky dosud vyplatit náhradu vkladů více než 87 tisícům klientů Sberbank CZ. Získali přes 25 miliard korun. Náhrady vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ začal Garanční systém vyplácet loni 9. března, tedy sedm pracovních dnů po pádu banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 12 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 19 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 20 hhodinami
Načítání...