Splacení dluhu SSSR: Rusnokova vláda řekla „ano“ dohodě s Ruskem

Praha – Rusnokova vláda schválila dohodu s Ruskem o splacení zbývajícího dluhu. Ten pochází ještě ze sovětských dob. Česko by se tak mělo konečně dočkat zhruba 128 milionů korun. Smlouva má být zpečetěna do konce září. Vláda také na brífinku oznámila, že stanovila národní cíl pro omezení spotřeby energie do roku 2020. Tento závazek vyplývá ze směrnice EU týkající se energetické účinnosti.

Česká republika obdrží na účet celkem osmdesát procent zbytku dluhu. „Je to technická záležitost, kterou může vláda mého typu projednat,“ sdělil k dohodě o splacení dluhu premiér Jiří Rusnok. Ruské ministerstvo financí dostalo podle tamních serverů od premiéra Dmitrije Medvěděva za úkol dojednat s Českem splacení dluhu v červenci.

Rusové už podobné dohody letos podepsali se Slovenskem i Srbskem. Do konce roku by se měli dohodnout také s Černou Horou nebo Finskem.

Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Ministerstvo financí je s výslednými podmínkami spokojeno

Podle resortu financí jsou předjednané podmínky z hlediska historického vyjednávání o ruském dluhu nejvyšším dosaženým podílem z deblokované části dluhu, který má být uhrazen.

  • Ruský dluh vůči České republice na přelomu století podle dostupných údajů dosahoval částky přes tři miliardy dolarů.
  • Vznikl v době, kdy Československo investovalo do plynovodů a rafinérií v bývalém SSSR.
  • Moskva měla platit ropou a plynem, s rozpadem Sovětského svazu z toho ale sešlo.

Někdejší vláda premiéra Miloše Zemana pak naprostou většinu dluhu prodala společnosti Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nepříliš výhodně. Poslední splátku od Falkon Capital obdrželo české ministerstvo financí podle listu E15 loni v létě.

Elektřina
Zdroj: ČTK/imago sportfotodienst/McPHOTO

Do roku 2020 se omezí spotřeba energie

Vláda rovněž stanovila národní cíl pro omezení spotřeby energie do roku 2020. Snížení spotřeby energie je cílem evropské směrnice z loňského roku. Podle ní by měla celá EU do roku 2020 snížit konečnou spotřebu energie o 20 procent a vytvořit podmínky pro další energetické úspory v pozdějších letech.

Podle návrhu ministerstva průmyslu a obchodu by se do roku 2020 měla snížit konečná spotřeba elektřiny, plynu a tepla v Česku o 47,84 petajoulu (neboli 13,29 terawatthodiny) na 1190,46 petajoulu.

  • Vláda rovněž posvětila návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech.
  • U dotací ze státního rozpočtu, jejichž součástí jsou peníze z EU, by měla v případě porušení rozpočtové kázně hrozit pevná sankce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 7 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 16 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 23 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.