Soud zrušil další životní pojištění. Spor se vede o to, zda se neplatnost týká i statisíců dalších smluv

Městský soud v Praze vydal konečný verdikt o neplatnosti pojistné smlouvy Flexi Pojišťovny České spořitelny (PČS). Šlo o první soudní rozhodnutí ve věci sporu o investiční životní pojištění, které v minulosti nabízely české pojišťovny. V minulých měsících o neplatnosti některých smluv rozhodl i finanční arbitr. Spor se však nyní povede o to, zda se rozhodnutí soudu týká stovek tisíců podobných smluv, nebo jen jedné konkrétní smlouvy. V prvním případě by mohl dopadnout až na několik milionů klientů.

Pražskému soudu vadilo zejména to, že klient byl nedostatečně informován o nákladech a poplatcích, řekl agentuře ČTK Jiří Chvojka, který poškozené klienty mediálně zastupuje a o rozhodnutí soudu informoval. Domnívá se, že verdikt se týká stovek tisíc smluv.

„Městský soud v Praze vyslal velmi jasný signál o tom, že mimo zhruba 760 tisíc aktivních smluv Flexi PČS jsou v podobných problémech i další pojistné smlouvy životního pojištění uzavírané v minulosti tuzemskými pojišťovnami,“ uvedl Chvojka. 

Tomu oponuje mluvčí PČS Jana Náchodská. „Rozsudek je závazný pouze pro danou věc, nemá obecnou platnost a není možné jej vnímat jako precedentní pro trh životního pojištění. Naše smlouvy Flexi životního pojištění nadále platí a v našem portfoliu nemáme neplatné pojistné smlouvy,“ řekla. 

Své stanovisko vydala i Česká národní banka, která vykonává nad pojišťovnami dohled. „Rozhodně nesouhlasíme s názorem, že by takové rozhodnutí soudu zneplatňovalo všechny takové uzavřené smlouvy,“ řekl Marek Zeman, mluvčí České národní banky, která vykonává nad pojišťovnami dohled.

Arbitr nebo soud může podle něj rozhodnout o neplatnosti vždy jen v konkrétním návrhu nebo žalobě. Hromadné žaloby spotřebitelů zatím nejsou v českém právním řádu možné, dodal.

Shodou okolností jednala o budoucím zavedení hromadných žalob ve středu vláda v demisi, která má tento bod ve svém programovém prohlášení. Kabinet nyní schválil věcný záměr zákona. Konkrétní verzi zákona by chtělo ministerstvo spravedlnosti předložit nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) by jej chtěl prosadit do příštích voleb. Připouští totiž, že vyjednání podpory v parlamentu nebude jednoduché.

Soud v rozsudku podle Chvojky podrobně popsal pochybné obchodní praktiky týkající se nesdělování klíčových poplatků a fakticky tak potvrdil rozhodnutí finančního arbitra.

„Systémový problém je obrovský, s dopadem v řádu desítek miliard korun, které klientům byly a dosud jsou neoprávněně strhávány na smlouvách životního pojištění. Zasáhnout musí Česká národní banka jako regulátor trhu a zřejmě i zákonodárci,“ dodal Chvojka. Pravomocné verdikty se podle něj týkají PČS, respektive Kooperativy, která portfolio této pojišťovny přebírá, a dále České pojišťovny a pojišťovny AXA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 4 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 17 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled