Sezona burčáku letos odstartovala brzo. Provází ji rostoucí zájem

Sezona burčáku letos odstartovala brzo a zatím ji doprovází i vyšší zájmem kupujících. Jedna vinotéka prodá i 500 litrů burčáku za čtyři dny. Některá vinařství přesto jeho sklizeň a prodej  ještě odkládají. Hrozny podle nich nejsou ještě dostatečně sladké a musely by se doslazovat. S kontrolami už také začala potravinářská inspekce, výsledky rozboru burčáku bude znát v polovině září.

Lidé si letos můžou burčák koupit už od prvního srpna, zhruba o dva týdny dřív než v loni. I díky tomu některá vinařství pozorují zvýšený zájem zákazníků. „Zájem je velký, oproti minulým letům jsme zaznamenali nárůst asi o patnáct procent,“ potvrzuje ředitel Vinných sklepů Valtice David Šťastný.

Rostoucí zájem o moravský burčák vidí také sklepmistr Vinařství Vajbar Bronislav Vajbar. „Burčák začneme prodávat od zítra. Rozvážíme i do vinoték, kde je zájem o moravský burčák veliký. Jedna vinotéka za čtyři dny prodá i 500 litrů burčáku,“ řekl.

K rychlému startu burčákové sezony se nepřipojila všechna vinařství. Některá čekají, až hrozny dozrají, aby se nemusely doslazovat. „Ještě jsme ani nezahájili vinobraní. Začneme až příští týden. Hrozny by ještě měly týden či dva dozrávat. Nyní je v nich víc kyselin a méně cukru, takže se musí víc doslazovat řepným cukrem nebo moštem, což není nejlepší,“ řekl šéf obchodního oddělení vinařství Znovín Znojmo Jaroslav Opatřil.

V minulosti inspekce zjistila přidání barviv nebo zneužití názvu burčák

Na dřívější začátek sezony burčáku reaguje i Státní potravinářská inspekce. „Prodej burčáku letos začal brzy. Naši inspektoři o tom vědí a monitorují prodejní místa. Analýza vzorků trvá zhruba šest týdnů, výsledky prvních odebraných vzorků tak budou až v polovině září,“ řekl mluvčí potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.

Loni inspektoři zkontrolovali přes 450 prodejních míst. V 51 případech byly odebrány vzorky pro analýzu v laboratoři. Nedostatky inspektoři zjistili u sedmi z nich. Šlo například o přidání syntetických barviv, nedeklarování přítomnosti oxidu siřičitého nebo zneužití názvu burčák, to znamená, že hrozny nebyly sklizeny v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 16 mminutami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 59 mminutami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 5 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...