Šéf rady ERÚ odejde z funkce kvůli sporům, tři členové ho nerespektují

Předseda rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Vratislav Košťál se rozhodl odstoupit ke 30. listopadu z funkce a vyzval k tomu i další radní. Důvodem jsou podle něj spory v radě, které paralyzují ERÚ, oznámil v prohlášení. Rada ERÚ je pětičlenná a podle Košťála tři členové nerespektují jeho vedoucí pozici. To mu znemožňuje uskutečnit vize dosažení optimálních cen energií, uvedl. Košťál s dalším členem rady Rostislavem Krejcarem nepodepsali rozhodnutí, jež stanovuje ceny v elektroenergetice na rok 2019.

Košťál nechce v radě pokračovat ani jako řadový člen. „Nemohu a nechci již dále přihlížet nevstřícnosti a bojkotu většiny tří členů rady ERÚ, akceptovat mé zákonné postavení jako osoby, která má řídit činnost rady ERÚ na základě principů demokratického vládnutí a zákonnosti,“ sdělil předseda rady.

Důsledkem sporů je podle něj pasivita ERÚ a neplnění vizí úřadu jako instituce, která stojí za spotřebiteli s cílem dosáhnout optimálních cen energií. Košťál doplnil, že jeho rezignace situaci nevyřeší. Odstoupit by podle něj měli i ostatní členové rady, a umožnit tak vznik nové rady.

„Rezignaci pana předsedy jsme vzali na vědomí a pochopitelně se ministerstvo bude snažit Radu ERÚ doplnit. To je vše, co k tomu nyní můžeme sdělit,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Milan Řepka. Radní jmenuje a odvolává vláda na návrh MPO.

Situace v radě podle Košťála vyúsťuje v rozhodnutí, se kterými se nechce smířit a nést za ně odpovědnost. Která rozhodnutí to jsou, konkrétně neuvedl. ERÚ v úterý oznámil, že příští rok vzroste regulovaná část ceny elektřiny  pro domácnosti a u plynu regulované ceny klesnou. Podle analytiků mohou některým lidem náklady na energie vzrůst až o několik tisíc korun ročně. 

Média v posledních měsících uváděla, že v radě ERÚ panuje napětí mezi dvěma tábory radních. Krejcar ve středu popřel, že by důvodem nepodepsání cenového rozhodnutí bylo vyústění dlouhodobých sporů mezi členy rady. „Můj podpis u tohoto cenového rozhodnutí chybí pouze proto, že podle mého názoru ceny regulované složky za distribuci mohly být nepatrně nižší. Detail je ukryt v metodice ocenění ztrát,“ uvedl.

Server iHNED.cz v srpnu informoval o záměru předsedy rady ERÚ Košťála, odvolat člena rady Vladimíra Vlka. Vlk a radní Vladimír Outrata a Jan Pokorný jsou podle webu spojenci a druhou skupinu tvoří Košťál a Krejcar. Outrata radu ERÚ do konce letošního července vedl. Nová pětičlenná rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku loňského srpna. Nahradila tehdejší předsedkyni úřadu Alenu Vitáskovou, které vypršel šestiletý mandát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...