Atény – Řekové během pátku vybrali z bank zhruba 1,2 miliardy eur (asi 33 miliard Kč). Odliv vkladů tak opět zrychlil poté, co ve čtvrtek, kdy se opět nepodařilo dosáhnout dohody mezi věřiteli a Aténami, výběry přesáhly miliardu eur (přes 27 miliard korun). Znamená to, že výběr opět zrychlil. Od počátku týdne přišel řecký bankovní systém tímto způsobem už o zhruba 4,2 miliardy eur (115 miliard Kč). Atény přesto zdůrazňují, že řecký bankovní systém zůstává „stabilní“.
Řekové se připravují na nejhorší. Z bank už vybrali miliardy
GALERIE
videogallery_541770
„Dnešek byl ještě náročnější než čtvrtek,“ uvedl jeden z bankéřů. „Pondělí bude pravděpodobně také tvrdé,“ dodal jeden z bankéřů. Výběry vkladů jsou podle bankovních zdrojů nicméně poklidné a žádná panika není navenek patrná. „Nevznikají fronty ani panika, je to klidná a postupná fáze stahování (peněz z bank),“ řekl jeden z bankéřů. Podle něj se v tom projevují obavy z osudu jednání s evropskými věřiteli.
- „Z řeckých bank se vybralo asi dvě procenta aktiv. Samozřejmě, kdyby to pokračovalo tímto tempem, tak si troufám říct, že za dva týdny by se řecké banky dostaly do takové situace, kdy by musela i Evropská centrální banka zahájit nějaké krizové řešení,“ uvedl již ve čtvrtek ekonom Pavel Neset z Vysoké školy obchodní.
Vkladatelé vybírají od začátku týdne peníze z řeckých bank zvýšeným tempem právě pod vlivem krachu jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli. Lidé se obávají, že země bude muset v dohledné době vyhlásit platební neschopnost, zavést omezení na výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec i vystoupit z eurozóny.
Guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras ve snaze uklidnit znepokojené obyvatelstvo uvedl, že řecký bankovní systém je v pořádku. „Guvernér potvrdil stabilitu bankovního systému, který je plně zabezpečen společnými kroky řecké centrální banky a Evropské centrální banky,“ uvedla řecká instituce.
Na zasedání ministrů financí eurozóny v Lucemburku se dokonce předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem zeptal člena představenstva ECB Benoîta Coeurého. „Zítra (v pátek) ano. Jestli v pondělí, to nevím,“ reagoval bankéř.
Jestli banky zůstanou i v pondělí otevřené, bude záležet podle europoslance Luďka Niedermayera (nestraník za TOP 09) na tom, zda ECB bude držet svou dosavadní pozici, že řecké banky jsou zdravé a jenom mají problém s výběry vkladů. „A to znamená, že bude nahrazovat vklady občanů penězi z eurosystému,“ konstatuje Niedermayer.
- „V momentě, kdy by ECB sdělila, že záchranný program pro řecké bankovnictví zavírá, tak do pár minut by náseldoval kolaps celého řeckého bankovnictví,“ řekl analytik České spořitelny Jan Jedlička co by následovalo, pokud by skutečně banky své dveře v pondělí nechaly zavřené.
Řekové ztrácejí víru v uzavření dohody
V minulých týdnech řečtí občané a firmy vybírali z bank v průměru 200 až 250 milionů eur denně. V dubnu se odliv zrychlil na celkových 4,9 miliardy eur z březnových téměř dvou miliard eur; za první čtyři měsíce tohoto roku z řeckých bank odešlo více než 26 miliard eur a na konci dubna byl objem vkladů nejnižší za více než deset let. Úbytek depozit nahrazuje řeckým bankám už jen program nouzového financování (ELA), jehož objem určuje Evropská centrální banka.
Řekové raději vybírají své bankovní účty (zdroj: ČT24)
Turisté jsou zvyklí vozit si hotovost
Turisté, kteří se do Řecka chystají na dovolenou, se ale nedostatku peněz v bankách obávat nemusí. Reálně prý může dojít například k omezení vybírané částky. Pobyt u moře by to ale zkomplikovat příliš nemělo. „Na řeckých ostrovech je velmi slabá síť bankomatů a cestovní kanceláře vždy doporučovaly klientům, aby si s sebou vozili hotovost. V tomto nevidíme žádný zásadní problém, protože turisté z Česka jsou zvyklí vozit hotovost,“ uvedla tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Petříčková.
Čtvrteční schůzka euroskupiny žádný obrat v jednání s Řeckem nepřinesla a mezi oběma stranami trvá od víkendu patová situace. Řecký problém bude řešit opět v pondělí večer mimořádný summit nejvyšších představitelů zemí eurozóny. Před ním se odpoledne znovu sejde euroskupina, tedy ministři financí eurozóny.
Řecký premiér Alexis Tsipras hledal spojence i případné sponzory také v ruském Petrohradě. „Jsem tu, protože věřím, že země, která hledá všechny potenciální způsoby, jak uspět, musí mít mnohostranné vazby se zeměmi, které mají v globální ekonomice vedoucí roli,“ uvedl Tsipras.
Nepřímo do Řecka ruské peníze potečou. Zástupci obou zemí potvrdili prodloužení ropovodu Turkish stream přes řecké území. Platit bude ruská rozvojová banka.
- Jak ale říká europoslanec Luděk Neidermayer, je potřeba si uvědomit jednu věc. „Nemyslím, si že na začátku přišli věřitelé a diktovali Řecku, jaký zákon mají změnit. Věřitelé chtějí od začáku jen to, aby řecká vláda hospodařila tak, aby v rozpočtu zůstávalo dost na to, aby postupně země splácela obrovské úvěry, které dostala. Problém je, že řecká vláda není schopná dát dohromady taková opatření, která by se alespoň tomuto cíli blížila. Nemyslím si proto, že by Řekové museli měnit zrovna důchody, ale ta celková opatření se musí nasčítat tak, aby to bylo někde kolem 2 až 2,5 procenta strukturálního přebytku. Tsiprasova vláda však udělala zatím opatření, která rozpočet jen zhoršila,“ říká.
Jedlička a Neidermayer: zavřou-li se banky, nastane krach (zdroj: ČT24)
Odchod z eurozóny pak Neidermayer Řekům nedoporučuje. Pokud by se země nyní rozhodla odejít z eurozóny a zavádět svou měnu, tak ta bude podle něho trpět absolutním nedostatkem kredibility a navíc před tím dojde i k bankrotu tamní vlády. „Ten bankrot znamaná to, že se roky země nebude sto dostat k jiným půjčkám než od MMF a věřitelů typu Evropské unie, což jsou ty půjčky, které jsou v centru problémů už nyní. Země by tedy neměla zdroje ze zahraničí, zavedla by měnu, které by nikdo nevěřil, musela by zavést kapitálové kontroly, lidé by přišli o peníze, a to je opravdu špatná varianta. Než by Řecko mohlo využít to, že její měna je slabá a její zboží by bylo konkurenceschopné a dovolené levné, to by trvalo pár let a mezitím by to byla bída v porovnání se situací, která zde je těch posledních pět let,“ vysvětluje Neidermayer.
Krajní levice Syrizy žádá odepsat dluh země
Krajní levice řecké vládní strany Syriza, tedy asi třetina poslanců této strany, vyzvala zároveň k projednání otázky odpisu většiny zahraničního dluhu země. Vycházejí přitom ze závěrů parlamentní komise „pravdy o řeckém dluhu“, která vznikla z iniciativy strany, že dluh je „z větší části nelegitimní“ a že „řecký lid za něj není odpovědný“. Pod výzvu se podepsalo 49 poslanců strany. „Ze zveřejnění předběžných zjištění komise vyplývá, že většina dluhu je nelegitimní a ohavná, že náš lid za něj není odpovědný a že dluh je navíc výsledkem přenesení krize soukromých bank do veřejné dluhové krize v Řecku s cílem především zachraňovat francouzské a německé banky,“ uvádí se v dokumentu poslanců z formace Syriza, z něho cituje na svém serveru řecký list Ethnos.
Zákonodárci proto vyzvali předsedkyni parlamentu Zoi Konstantopuluovou, aby zařadila do všeobecné parlamentní debaty jejich návrh na „podporu požadavku a boje vlády a řeckého lidu za smazání většiny dluhu“.