Athény - Řecký ministr financí Janis Varufakis nevyloučil zavedení zvláštní daně pro Řeky s vysokými příjmy a „nemilosrdný“ chce být i vůči neplatičům daní. Prohlásil to v řecké televizi Skai. Radikální hlas zní i od premiéra Tsiprase, podle kterého proti Řecku intrikuje Madrid a Lisabon.
„Zavázali jsme se mít rozpočty v rovnováze. Pokud budu nucen zavést zvláštní daň, udělám to, ale bude to pro ty, kteří si mohou dovolit platit. Máme zájem o ty, kteří mají peníze a nikdy neplatili. Jsou naším cílem. Budeme nemilosrdní,“ prohlásil Varufakis s tím, že vláda nebude požadovat peníze „po těch, kteří trpí“.
Athény očekávají i spolupráci evropských partnerů, kteří by měli dorážet na svoje společnosti unikající zdanění, místo aby udělovali Řecku jen lekce. Premiér Alexis Tsipras už v pátek ohlásil první soubor opatření v boji proti daňovým únikům a za zvýšení státních příjmů. Dosáhnout toho chce tím, aby daňoví poplatníci dostali možnost hradit svoje nedoplatky postupně, a stát měl tak zajištěnou hned alespoň část peněz.
Nahromaděné nedoplatky řeckých daňových poplatníků dosáhly 76 miliard eur (dvou bilionů korun) a každý měsíc dál rostou kvůli ekonomickým potížím domácností a firem. Varufakis se také zmínil o problému špatných úvěrů, které zatěžují rozpočty bank. Podle něj by bylo řešením použít 11 miliard eur z řeckého fondu pro finanční stabilitu, které jsou určeny k vytvoření banky pro špatné úvěry. To by ostatním bankám uvolnilo ruce k vyřešení problému likvidity na finančním trhu a k tomu, aby opět plnily svou základní funkci - tedy zase půjčovaly firmám.
Minulý týden se podařilo Řecku a jeho partnerům z eurozóny prodloužit program mezinárodní úvěrové pomoci o čtyři měsíce. Atény musejí ale dál pokračovat v opatřeních zajišťujících tvorbu primárního přebytku v rozpočtu, tedy bez započítání splácení dluhových úroků, a umožňující splácení dluhů věřitelům, tedy eurozóně a Mezinárodnímu měnovému fondu.
Tsipras: Španělsko a Portugalsko proti nám vedou spiknutí
Premiér Tsipras zopakoval, že jednání s evropskými partnery byla „velmi těžká“ a řečtí vyjednávači byli vystaveni „obrovskému tlaku“. Dodal, že „tvrdá bitva“ bude pokračovat. „Tlak na Řecko měl charakter vydírání, byli jsme na minovém poli, konzervativní síly (v Evropě) se nás snažily chytit do pasti, aby nás dovedly k rozpočtovému udušení,“ prohlásil.
Španělsko a Portugalsko podle něj stojí v čele konzervativního spiknutí s cílem svrhnout jeho vládu bojující proti úsporným opatřením. Zdůvodnil to tím, že se vlády v Madridu a Lisabonu obávají konkurenčních radikálních sil. Španělsko čekají parlamentní volby koncem roku a vládu ohrožuje protestní hnutí Podemos, které má se stranou SYRIZA mnoho společného.
Tsipras zároveň odmítl kritiku, že Atény kapitulovaly při vyjednávání s eurozónou, aby si zajistily prodloužení programu pomoci. Poukázal na rozladěnost mezi německými konzervativci, které podle něj dokazuje, že řecká vláda si na eurozóně vydobyla ústupky. „Všichni ti, kteří se domnívají, že se dáme na útěk, budou zklamáni,“ řekl. Znovu zopakoval, že Řecko nepřijme třetí plán pomoci poté, co ten stávající, který byl prodloužen, vyprší v červnu.
