Atény – Pro Řecko přichází den D. Celá eurozóna očekává od Atén návrh na reformy, kterými by země v příštích letech alespoň částečně zotavila své finance. Řecký tisk už v předstihu naznačil, že by aktuální balík mohl v příštích dvou letech slibovat úsporu 12 miliard eur (přes 320 miliard korun). Výměnou za to Řecko očekává program půjček ve výši asi 51 miliard eur (1,4 bilionu korun).
Například list Naftemporiki spekuluje, že vláda zvýší daň z příjmu a také daň z přidané hodnoty u luxusního zboží, potravinových polotovarů, restaurací, dopravě a u některých zdravotních služeb poskytovaných soukromými firmami. Odlehlé řecké ostrovy by nicméně měly mít i nadále daňové úlevy.
Nový ministr financí Euklidis Tsakalotos přislíbil již od příštího týdne zahájení reforem důchodového a daňového systému. Výměnou za ně chce tříletý záchranný program, který zemi pomůže splatit dluhy. Premiér Tsipras však v Evropském parlamentu řekl, že hodlá prosazovat jen takové reformy, které Řekové budou akceptovat.
Co podle médií obsahují řecké návrhy?
- zvýšení DPH u většiny zboží a služeb na 23 procent
- u hotelů se DPH zvýší z 6,5 na 13 procent
- daň z příjmů firem se zvýší z 26 na 28 procent
- zpřísnění podmínek pro předčasný odchod do důchodu – za každý rok penalizace ve výši 16 procent
- posunutí věku pro odchod do důchodu na 67 let (postupně do roku 2022)
Žádost musí posoudit skupina ekonomických odborníků. Ministři financí členských zemí eurozóny, takzvaná euroskupina, se jí budou zabývat patrně v pátek. Za definitivní termín k nalezení dohody s Aténami se nyní považuje neděle, kdy se uskuteční v Bruselu mimořádný summit celé Evropské unie. Jedině tehdy, pokud budou návrhy realistické, bude podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska možné ukončit dohady mezi věřiteli a řeckou stranou.
- Merkelová odmítá další prominutí
Německá kancléřka Angela Merkelová dopoledne zopakovala, že tzv. „ostříhání“ řeckých závazků je vyloučeno. Řekové požadují restrukturalizaci svého ohromného dluhu a za potřebnou ji považuje i Mezinárodní měnový fond.
„V roce 2012 jsem se zabývali udržitelností dluhu. Prodloužili jsme splatnost, odložili jsme splácení půjček z EFSF (Evropského fondu finanční stability) na 2020. Takže neřešíme udržitelnost dluhu poprvé,“ uvedla Merkelová, která je na návštěvě v hlavním městě Bosny, na dotaz novinářů ohledně rozdílného názoru s MMF na odpis řeckého dluhu. „Řekla jsem, že klasické ostříhání je pro mě nemyslitelné a to se mezi včerejškem a dneškem nezměnilo.“
Sdružení řeckých bank mezitím oznámilo, že peníze v bankomatech budou zajištěné do pondělí. Výběr je nadále omezen na 60 eur (asi 1600 korun) na osobu za den. Do pondělka též zůstanou zavřené řecké banky i burza.
Nejmenovaní evropští představitelé řekli agentuře Reuters, že některé velké řecké banky by mohly být zcela uzavřeny nebo převzaty silnějšími konkurenty bez ohledu na to, zda se Aténám podaří získat novou finanční pomoc. Podle jednoho ze zdrojů by tak ze čtyř velkých bank (National Bank of Greece, Eurobank, Piraeus a Alpha Bank) mohly zbýt pouze dvě.
- Nezaměstnanost mírně klesla
Míra nezaměstnanosti v Řecku se v dubnu snížila na 25,6 procenta z březnových 25,8 procenta. Na rekordní úroveň se dostala v září 2013, kdy činila 27,9 procenta. Loni se ale díky stabilizaci ekonomiky po prudkém poklesu začala snižovat. Stále však patří mezi nejvyšší v eurozóně a ve srovnání s jejím průměrem (11,1 procenta) je více než dvojnásobná.
Pozitivní je vývoj řeckého cestovního ruchu – v prvním čtvrtletí navštívilo zemi 1,7 milionu zahraničních turistů, což je o 45,6 procenta meziročně více. Za celý letošní rok by mělo Řecko přivítat rekordních 22,5 milionu lidí. Cestovní ruch je tak jedním z mála odvětví, kterým se daří i v době krize. Na řeckém HDP se podílí zhruba 15 procenty a zaměstnává 20 procent lidí. Zatím ale není jasné, jaký vliv bude mít na turistiku uzavření řeckých bank a omezení pohybu kapitálu, k nimž došlo na prahu letní sezony.
- Nový plynovod má přinést 20 000 pracovních míst
Řecko také pokračuje v přípravě výstavby plynovodu z Ruska za dvě miliardy eur (asi 55 miliard korun). Takzvaný jihoevropský plynovod by měl po roce 2018 přivádět ročně do Evropy 47 miliard metrů krychlových plynu od ruské společnosti Gazprom. Řecký ministr pro energetiku Panajotis Lafazanis očekává, že díky projektu vznikne v Řecku asi 20 000 pracovních míst. Energetická dohoda s Ruskem je podle ministra důležitou součástí řecké „mnohostranné“ zahraniční politiky.
V Bruselu ovšem stavba plynovodu zřejmě nadšení nevyvolá. Tamní politici se obávají, že by tím Rusko mohlo více vtáhnout Atény pod svůj vliv. Evropská unie kromě toho usiluje o snížení závislosti na Gazpromu a větší diverzifikaci energetických zdrojů.
Příběh řecké krize
Řecko požádalo o finanční pomoc eurozónu a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše.
Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur nicméně pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur.
Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout, či nepřijmout věřitelské návrhy reforem. Výsledek referenda byl NE. Paradoxní ale je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.
Dalším a zřejmě už definitivním datem na uzavření dohody bude 20. červenec. Atény musejí totiž do této doby splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). A v případě nesplacení ani tohoto dluhu už by Řecko skutečně spadlo do bankrotu a odchod z eurozóny by se stal více než reálným.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu.
