Atény - Ministři financí eurozóny dnes v Bruselu schválili finanční pomoc pro silně zadlužené Řecko výměnou za úsporná opatření. Řecko by mělo v příštích třech letech získat 110 miliard eur (2,8 bilionu korun) prostřednictvím úvěrů od členských států eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Řecká vláda bude muset podle dohody do roku 2012 ušetřit 30 miliard eur (767 miliard korun), což představuje 11 procent hrubého domácího produktu. Řecký rozpočtový deficit by měl do roku 2014 klesnout pod evropský limit tří procent HDP z více než 13 procent v loňském roce.
„Rozhodli jsme se aktivovat plán pomoci pro Řecko,“ prohlásil po zasedání ministrů takzvané euroskupiny její předseda Jean-Paul Juncker. V dalších dnech se program bude projednávat v parlamentech členských zemí eurozóny.
„Všichni Evropané - a Němci jsou také Evropané - tady mají stejný cíl, jímž je obrana stability celé eurozóny,“ řekl novinářům ještě před začátkem jednání německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Pomoc by vedle MMF měly poskytnout členské země eurozóny včetně například Slovenska. Ministři financí zemí eura se dnes v 16 hodin sešli k projednání dohody na mimořádném zasedání v Bruselu.
Jorgos Papandreu, řecký premiér:
„Je to bezprecedentní balík podpory výměnou za bezpříkladné úsilí řeckého lidu.“
Pro EU je to první sanace členské země eurozóny ostatními, což smlouvy o unii výslovně nedovolují. Evropští politici však říkají, že nic jiného nezbývá, protože jinak by se projekt jednotné evropské měny rozpadl. Doufají, že dohoda zastaví šíření řecké dluhové krize na další slabé a zadlužené ekonomiky eurozóny - Portugalsko a Španělsko.
Také Německá vláda v pondělí na svém mimořádném zasedání s velkou pravděpodobností schválí poskytnutí finanční pomoci Řecku. Proti původním předpokladům, se ale Berlín nejspíš zaváže k podpoře potápějící se řecké ekonomiky zatím jen pro příští rok, a to půjčkou 8,4 miliardy eur (214 miliard korun). Vyplývá to z návrhu příslušného zákona, jehož obsah zveřejnila agentura Dow Jones Newswires. Tuto částku má poskytnout německá státní rozvojová banka KfW. Nepůjde tedy ze spolkového rozpočtu.
Další úspory: platy a důchody státních zaměstnanců
Řecko nyní oznámí další bolestné škrty a jiná úsporná opatření, jimiž bude moci snížit vysoký rozpočtový deficit a začít snižovat i státní dluh, který přesahuje roční výkon domácí ekonomiky. Řecko bude muset výrazně škrtat v platech a důchodech státních zaměstnanců, kteří se na celkové pracovní síle v zemi podílejí zhruba čtvrtinou a těší se značným privilegiím v platech, důchodech a zajištěnosti míst.
Nárůst o deset procent čeká jak všechny tři sazby daně z přidané hodnoty, tak spotřební daň dotýkající se například alkoholu, cigaret či pohonných hmot. DPH se zvyšuje na 23, respektive 11 a 5,5 procenta podle stanovených kategorií zboží a služeb. K tomu se o deset procent zvýší i ceny takzvaného luxusního zboží.
Snížené 13. a 14., platy nakonec Řekům zůstanou
Řeky čeká utahování opasků i z hlediska příjmů. O 13. a 14. platy nakonec všichni úplně nepřijdou - snižují se na rovných 500 eur pro státní zaměstnance pobírající méně než 3000 eur měsíčně. Rovněž důchodci s příjmem nižším než 2500 eur si uhájili dodatečné bonusy, které byly ovšem sníženy na celkových 800 eur.
Příkop sporů rozděluje celou řeckou společnost: na bohaté a chudé, na soukromníky a zaměstnance, na odboráře blokující přístavy a na pracovníky v turismu, kteří tak přicházejí o klienty. „Nejvíc ze všech zaplatí pezisti. Až do 65 jsem dřel, platil daně i pojištění. A teď doplácím na ty, kteří si vydělali na černo a okradli stát,“ řekl penzista Harry Daniilidis.
Řekové přestávají být ochotni smířit se s dalším utahováním opasků a podle průzkumu z tohoto týdne 51 procent z nich vyjádřilo ochotu protestovat proti novým úsporám na ulicích. Řecké odbory plánují na středu uspořádat proti škrtům generální stávku a sobotní prvomájové demonstrace přinesly násilné střety protivládních demonstrantů s policií.
