Štrasburk – Řešení řecké dluhové krize musí být sociálně spravedlivé a ekonomicky udržitelné. V projevu před Evropským parlamentem to prohlásil řecký premiér Alexis Tsipras. „Nepřeháním, když řeknu, že moje země se za posledních pět let proměnila v laboratoř úspor. Tento experiment nebyl úspěšný,“ míní Tsipras, který slíbil další reformy. Chce ale zavádět taková opatření, jež oživí trh práce a hospodářský růst. O novou finanční pomoc už Atény oficiálně požádaly záchranný fond eurozóny ESM.
Tsipras: Řecko se stalo laboratoří úspor, teď se to musí změnit
„Teď musíme zdvojnásobit své úsilí, abychom se vrátili k sociálně spravedlivému a ekonomicky udržitelnému řešení řeckého problému. Bez opakování problémů a chyb z minulosti,“ zahájil Tsipras svou řeč v europarlamentu. Jeho vystoupení několikrát přerušil potlesk levicových poslanců a bučení z jiných částí sálu.
Předseda řecké vlády znovu odkázal na výsledek nedělního referenda, ve kterém obyvatelé jeho země rozhodnou většinou 61 procent hlasů odmítli úsporná opatření navrhovaná mezinárodními věřiteli. „Musíme naslouchat tomu, co řekli. Od Řeků to byla odvážná volba. Neznamenalo to však rozhodnutí ukončit rozhovory s Evropskou unií.“ Někteří poslanci antievropských či levicových stran měli na svých místech cedule s řeckým nápisem „OXI“, tedy „Ne“, jako výraz podpory nedělnímu plebiscitu.
Situace, ve které se Evropa po referendu ocitla, není podle Tsiprase důsledkem posledních pěti měsíců jeho vlády. Současný pat má prý svoje kořeny v předchozích pěti letech, kdy Řecko prošlo neúspěšnými úspornými programy. Tyto tvrdé reformy, jejichž důsledkem byl růst chudoby a nezaměstnanosti, prý „vyčerpaly trpělivost řeckého lidu“.
Detailní návrhy nových reforem do čtvrtka
Tsipras uznal, že oběti v podobě škrtů přinesly i další evropské země. „Přesto, v žádné z těchto zemí nebyla opatření tak tvrdá a netrvala tak dlouho jako v Řecku,“ myslí si šéf řecké levice. „Nepřeháním, když řeknu, že moje země se za posledních pět let proměnila v laboratoř úspor. Tento experiment nebyl úspěšný. Už jsme na hranici toho, co vydrží naši penzisté a další části populace.“
Atény jsou podle řeckého premiéra připraveny dál pokračovat s reformami. Musejí být ale „snesitelné pro střední třídu i pro pracující třídu a zajistit udržitelný rozvoj“. „Řešení musí být založeno na důvěryhodných reformách, které nepřinesou další ekonomickou krizi. Hlavním úkolem je bojovat s nezaměstnaností a podporovat podnikání,“ nastínil Tsipras.
GALERIE
videogallery_545414
Jak dále uvedl, řecká vláda požádá záchranný fond eurozóny o novou finanční pomoc. Mluvčí Evropského stabilizačního mechanismu potvrdil, že žádost Atén už dorazila. Pomoc by podle pravidel ESM měla být opět spojena s programem hospodářských reforem – Tsipras slíbil, že jeho kabinet předloží detailní seznam plánovaných kroků do čtvrtka. Budou se údajně týkat i řešení udržitelnosti dluhu. Řecko dlouhodobě žádá odpuštění části dluhu, o nutnosti restrukturalizace hovořil ve své zprávě i Mezinárodní měnový fond.
V žádosti o pomoc Řecko podle agentury Reuters slibuje, že výměnou za tříletý záchranný úvěr začne už příští týden s reformami důchodového a daňového systému. Jedním z opatření by mělo být omezení předčasných odchodů do penze. Údaj o výši úvěru dopis neobsahuje.
Co bude dál?
- čtvrtek 23.59 – Řecko musí předložit podrobné návrhy reforem Evropské komisi
- pátek – řecké návrhy posoudí mezinárodní věřitelé, tedy Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond
- sobota – na základě analýzy věřitelů projednají finanční pomoc pro Řecko ministři financí eurozóny, připraví podklady pro nedělní summit
- neděle – sejdou se šéfové států a vlád všech 28 zemí EU, měli by definitivně rozhodnout, zda Řecko obdrží novou pomoc
Mnozí europoslanci Tsiprase za jeho vystoupení kritizovali. Podle nich nepředstavil žádné konkrétní návrhy. „Ztrácíte důvěru zbytku Evropy,“ řekl šéf lidovecké frakce Manfred Weber. „Musíte nabídnout balík hlubokých strukturálních reforem. A když mluvím o balíku, mám na mysli přesný plán. Cestovní mapu, jasný kalendář. Už žádné záměry. Ukažte, že jste skutečný vůdce a ne falešný prorok,“ přidal se Guy Verhofstadt z liberální ALDE.
„Jako Evropan vám říkám: my, socialisté, nikdy nepřipustíme Grexit, nikdy! Musíme se chovat konstruktivně a zodpovědně a zachránit Řecko i Evropu,“ postavil se za Tsiprase italský europoslanec Gianni Pitella. „Celý projekt Evropy pomalu padá. Pokud máte dost odvahy, měl byste Řeky vyvést z eurozóny s hlavou vztyčenou. Dostaňte svou zemi zpátky pod kontrolu,“ poradil řeckému premiérovi šéf britských euroskeptiků Nigel Farage.
"Dluhová krize je celoevropský problém"
Závěrem se Tsipras obrátil do minulosti. „Nejsem z těch Řeků, kteří tvrdí, že za problémy Řecka mohou jen zlí cizinci. Řecko stojí na prahu bankrotu, protože vlády mnoho let vytvářely klientelistické prostředí a posilovaly korupci,“ soudí premiér. Právě oligarchie a korupce podle něj způsobily, že úsporné programy z minulých let přišly vniveč.
Dluhovou krizi své země považuje za celoevropský problém. „Evropa je na zásadní křižovatce. To, co dnes označujeme za řeckou krizi, je projevem neschopnosti eurozóny najít trvalé řešení obnovující se dluhové krize. Není to řecký problém, je to evropský problém. A evropské problémy potřebují evropská řešení,“ prohlásil Tsipras. „Nechci s Evropou bojovat. Musíme ale změnit mechanismy, které nás přivedly na kolena.“
Zda se to podaří, by měl napovědět nedělní summit všech 28 států EU. Právě neděli označili evropští lídři jako poslední termín, kdy se musí řešení krize najít, nebo bude následovat odchod Řecka z eurozóny. Evropská centrální banka už potvrdila, že do té doby zajistí řeckým bankám nouzovou likviditu.
Příběh řecké krize
Řecko požádalo o finanční pomoc eurozónu a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše.
Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur nicméně pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur.
Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout, či nepřijmout věřitelské návrhy reforem. Výsledek referenda byl NE. Paradoxní ale je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.
Dalším a zřejmě už definitivním datem na uzavření dohody bude 20. červenec. Atény musejí totiž do této doby splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). A v případě nesplacení ani tohoto dluhu už by Řecko skutečně spadlo do bankrotu a odchod z eurozóny by se stal více než reálným.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu.