Brusel – Země eurozóny se prý snažily zabránit tomu, aby Mezinárodní měnový fond ve čtvrtek zveřejnil zprávu o finanční situaci Řecka. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Zpráva přiznává, že Řecko se neobejde bez odpuštění části dluhu a další finanční pomoci. Ministr financí Janis Varufakis pak značně zostřil svou rétoriku vůči zahraničím věřitelům, když je obvinil z terorismu.
MMF přiznal, že Řecko potřebuje snížit dluh. Eurozóna to chtěla zatajit
UDÁLOSTI: Řecko den před referendem (zdroj: ČT24)
Mezinárodní měnový fond ve své zprávě odhaduje, že Řecko bude během příštích tří let potřebovat dodatečné finanční prostředky ve výši nejméně 50 miliard eur (1,4 bilionu korun). Kromě toho se země údajně neobejde bez rozsáhlého odpuštění dluhů, aby získala prostor pro oživení svého hospodářství.
Podle zdroje Reuters vznikl na středečním zasedání MMF spor o to, zda dokument zveřejnit. Proti byly evropské země, kterým se nelíbilo načasování – informace by se dostaly na veřejnost jen tři dny před klíčovým referendem, ve kterém budou občané rozhodovat o přijetí úsporného programu mezinárodních věřitelů. Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že hlasování bude velmi vyrovnané.
Členové MMF v čele se Spojenými státy ale nakonec prosadili svou a zprávu zveřejnili. „Nebylo to lehké rozhodnutí. Nežijeme mimo realitu, ale EU musí pochopit, že ne všechno se může rozhodovat podle jejích pravidel,“ citovala agentura Reuters svůj zdroj z měnového fondu. Mluvčí MMF Angela Gaviriaová odmítla celou záležitost komentovat.
Snížit dluh o 30 procent, odložit o dvacet let
Státní dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur (8,7 bilionu korun) a ve vztahu k hrubému domácímu produktu (177 % HDP) je druhý největší na světě za Japonskem. Odpuštění části dluhu už několik měsíců požaduje po mezinárodních věřitelích řecká vláda, zatím neúspěšně. Země eurozóny trvají na tom, že nejdříve musí Řecko provést reformy a škrtat ve výdajích.
Na zprávu měnového fondu se v pátečním televizním projevu odvolával i řecký ministerský předseda Alexis Tsipras. Dokument podle něj potvrzuje, že řecký dluh je neudržitelný, a ospravedlňuje tak požadavky Atén na jeho restrukturalizaci. Jediným způsobem, jak učinit dluh udržitelným, je prý snížení o 30 procent a odklad splácení o dvacet let.
Graffiti v Aténách
Fond v dokumentu nicméně upozornil, že za současnou situaci v Řecku mohou především rozhodnutí Tsiprasovy vlády, která nastoupila po lednových předčasných volbách. MMF Řecku také vytýká, že otálelo s privatizací státního majetku. Už v roce 2011 instituce odhadovala, že do konce letošního roku získá Řecko prodejem státního majetku 50 miliard eur, zatím se však podařilo shromáždit pouze 3,2 miliardy eur.
„Chtějí v lidech zasít strach“
V napjaté atmosféře, kdy do klíčového hlasování o přijetí úsporného programu výměnou za další finanční pomoc zbývá jediný den, obvinil ministr financí Janis Varufakis mezinárodní věřitele z terorismu. „To, co dělají s Řeckem, má své jméno: terorismus. Proč nás donutili zavřít banky? Chtějí v lidech zasít strach. A šíření strachu se říká terorismus,“ řekl v rozhovoru pro španělský deník El Mundo.
Pokud Řekové reformy odmítnou, dosáhne prý premiér Tsipras v Bruselu velmi rychle dohody o další pomoci. „Ať referendum dopadne jakkoli, máme tu v pondělí dohodu. O tom jsem naprosto přesvědčen. Evropa tu dohodu potřebuje, Řecko ji potřebuje, takže dohoda bude,“ konstatoval Varufakis s tím, že Evropa si nemůže krach Řecka dovolit. Ztratila by totiž bilion eur, tedy ekvivalent hrubého domácího produktu Španělska.
Varufakis obvinil věřitele z terorismu, prý rozsévají strach (zdroj: ČT24)
Představitelé eurozóny naopak očekávají, že jednání s Řeckem o další finanční pomoci budou dlouhá a náročná. A to i v případě, že by Řekové ústupky přijali. „Bylo by potřeba spustit nový program pomoci. Ten starý už vypršel a nelze ho prodloužit. A nový program potřebuje čas. Navíc žádné další půjčky nebudou možné bez podmínek,“ uvedl v rozhovoru pro rakouský deník Die Presse tamní ministr financí Hans Jörg Schelling. Odchodem Řecka z eurozóny by podle něj mnohem víc tratily Atény. „Pro Evropu by bylo snadné to ekonomicky zvládnout. Pro Řecko by to skutečně bylo citelně dramatičtější.“
V Řecku jsou od počátku týdne zavřené banky a lidé mají jen omezený přístup ke svým vkladům – z bankomatů si mohou každý den vybrat maximálně 60 eur. Varufakis trvá na tom, že banky se otevřou v úterý 7. července bez ohledu na výsledek nedělního referenda. Není ale jasné, zda budou mít zajištěné financování – šéfka řecké bankovní asociace upozornila, že současná hotovostní rezerva vystačí jen do pondělí. Další osud řeckých bank tak závisí na Evropské centrální bance, která je drží nad vodou díky nouzovým půjčkám.