Řekové se zatím vyhnou bankrotu, dostanou dalších 130 miliard eur

Brusel - Řekové mohou začít dostávat peníze z druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur. Ten odsouhlasili ministři financí eurozóny v reakci na to, že se k výměně řeckých dluhopisů přihlásilo dost soukromých věřitelů. Seškrtání značné části řeckého dluhu privátní sférou bylo jednou z klíčových podmínek záchranného balíku - 86 procent soukromých věřitelů stačí k tomu, aby země odvrátila hrozbu bezprostředního bankrotu. Na dluhopisech budou věřitelé část peněz tratit. Řecká vláda chce ale využitím legislativní doložky donutit ke stejnému kroku i zbývajících 14 procent z nich. Všichni by pak Řecku prominuli víc než polovinu dluhu. Zpravodaj ČRo Pavel Novák nadšení brzdí s odůvodněním, že ministři pouze řekli, že Řekové splnili podmínky.

Podle prohlášení šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera jsou podmínky pro uvolnění peněz z balíku splněny. Atény mohou z balíku pomoci od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu v první fázi získat 35,5 miliardy eur. Řecko potřebuje splatit část svých dluhů 20. března. 

V řeckých vládních kruzích zavládl optimismus, levice však tuto dohodu kritizuje, protože výměna dluhopisů podle ní způsobí krach řeckých penzijních fondů. Řečtí ekonomové považují tento odpis státního dluhu za historický počin, který dává Řecku možnost překonat obrovské ekonomické problémy, a zároveň zdůrazňují, že je to poprvé, co byl odepsán tak velký státní dluh, aniž by došlo k neřízenému bankrotu.

Evangelos Venizelos, řecký ministr financí:

„Tahle obrovská a komplikovaná operace razantně sníží veřejný dluh. Pokud všechno půjde dobře, budeme moct lidem oznámit, že dluh klesne o víc než 105 miliard euro.“

Řekové už dříve oznámili, že investoři držící až 95,7 procent dluhů nacházejících se v privátních rukou vymění dluhopisy za nové s novými podmínkami. Výměnou za to investoři získají až 30 miliard eur a 5,5 miliardy eur úroků.

Obří výměna řeckých dluhů byla hlavní zprávou světových médií. Jejich analytici ovšem nadšením nehýří: „Nezapomeňme, že Řecko je pátým rokem v recesi a nezaměstnanost je kolem 20 procent,“ tvrdí analytik tiskové agentury AP.

Fitch zařadil řecký rating dočasně do platební neschopnosti 

Mezinárodní ratingová agentura Fitch dnes podle očekávání umístila řecký úvěrový rating dočasně do kategorie „omezené platební neschopnosti“. Jako poslední ze tří velkých agentur tím reagovala na dohodu Řecka se soukromými věřiteli, která předpokládá seškrtání jeho dluhu o zhruba 105 miliard eur (2,6 bilionu Kč). 

Fitch před dvěma týdny snížil úvěrovou známku Řecka na C z dosavadního stupně CCC a dodal, že kvůli výměně dosavadních řeckých dluhopisů za nové o zhruba poloviční nominální hodnotě brzy přeřadí řecký rating do kategorie „restricted default“. K témuž kroku již v minulých dnech přistoupily konkurenční agentury Standard & Poor's a Moody's. 

Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank

„Je mnohem realističtější scénář, že Řecko nějakou formou zbrankrotuje dřív nebo později.“

Fitch dnes sdělil, že jakmile bude výměna dluhopisů dokončena a nové cenné papíry vydány věřitelům, udělí Řecku nový rating. Ten by se měl pohybovat v dolní části spekulativního pásma. 

ISDA: Výměna řeckých dluhopisů je „úvěrová událost“ 

Okolnosti výměny řeckých dluhopisů zakládají „úvěrovou událost“, která umožňuje nárokovat proplacení pojistek CDS proti jejich nesplacení. Sdělilo to dnes večer Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Výměnou dluhopisů se sníží dluh Řecka u soukromých věřitelů, kteří na nominální hodnotě nových obligací ztratí 53,5 procenta a celkově přijdou až o 74 procent investic. ISDA uvedla, že její výbor „se jednomyslně usnesl, že u Řecké republiky nastala ˙událost úvěrové restrukturalizace˙“. Rozhodl tak proto, že Atény uplatní legislativní doložku, která umožní vnutit výměnu dluhopisů i těm věřitelům, kteří své dluhopisy do výměnné transakce nepřihlásili.  Znamená to, že vlastníci pojistek CDS budou moci uplatnit nároky na náhradu ztrát.

2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podmínkou jejího poskytnutí byl tříletý plán rozpočtových škrtů a strukturálních reforem. 

12. března 2011 - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku a slíbil zemi více času na splacení úvěru - sedm let namísto původního 3,5 roku. 

22. července 2011 - Ministři eurozóny schválili nový záchranný program pro Řecko v objemu 109 miliard eur. Do pomoci se měl dobrovolně zapojit i soukromý sektor, proti čemuž se dlouhodobě stavěla Evropská centrální banka. 

27. října 2011 - Summit eurozóny skončil dohodou, podle níž banky odepíší přibližně 50 procent řeckých dluhů. Navrhnuto, že soukromému sektoru budou nabídnuta úvěrová zvýhodnění až 30 miliard eur, čímž velikost úvěru dosáhne asi 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč), místo v červenci dohodnutých 109 miliard eur. 

21. února 2011 - Ministři financí eurozóny rozhodli, že Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur. Dnes ministři financí eurozóny oznámili, že Řekové mohou dostat peníze z druhého balíku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...