Brusel/Atény – Ministři financí zemí eurozóny včetně Řecka dosáhli dohody ohledně prodloužení úvěrové pomoci Aténám. Záchranný program, který měl skončit už příští týden, by měl trvat o čtyři měsíce déle. Během té doby by měla eurozóna s řeckou vládou najít trvalé řešení, jak financovat zadluženou zemi a reformovat tamní ekonomiku.
„Hotovo. Na čtyři měsíce,“ sdělil jeden z diplomatických zdrojů agentury Reuters. Podle řeckého listu Ta Nea dohoda nevyžaduje od Atén dodatečná úsporná opatření, neumožňuje jim však ani činit „jednostranné“ kroky. Řecko zároveň dostalo dodatečný čas do pondělí, aby předložilo zevrubný seznam chystaných strukturálních reforem.
Pokud podle předsedy ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema věřitelé v úterý seznam slíbených opatření zhodnotí kladně, zahájí země eurozóny ratifikaci dohody (v několika státech se k tomu musejí vyslovit parlamenty). Seznam se bude dál zpřesňovat v průběhu jara.
Dohoda zažehnala bezprostřední riziko, že Řecku dojdou příští měsíc peníze. V takovém případě by pravděpodobně následoval státní bankrot a odchod z eurozóny. Původně se ale hovořilo o tom, že finanční pomoc bude prodloužena o šest měsíců.
Jednání devatenácti ministrů financí zemí platících eurem (tzv. euroskupiny) začalo večer v Bruselu s několikahodinovým zpožděním. Nedařilo se totiž vyřešit spory mezi řeckými zástupci a některými zeměmi eurozóny v čele s Německem. Těm se nelíbilo, že žádost, kterou Řekové oficiálně podali včera, neobsahuje žádné závazky úsporných opatření.
Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase s úsporami, které země zavedla po roce 2010 pod tlakem mezinárodních věřitelů, nesouhlasí. Tzv. trojka Řecku poskytla dva balíčky pomoci ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun); na oplátku žádala reformy, jež si vyžádaly hluboké ekonomické a sociální dopady.
Velké problémy pak mají aktuálně řecké banky, protože obyvatelé se bojí a houfně vybírají vklady. Přesto guvernér řecké centrální banky Janis Sturnaras tvrdí, že situace není kritická a jeho úřad má vše pod kontrolou. Banky podle expertů přicházejí až o dvě miliardy eur týdně; vydržet takové tempo můžou ještě asi čtrnáct dní.
Ústupky eurozóně se nelíbí části vládní SYRIZY
Hlavní ekonom Deloitte David Marek považuje dohodu za nejlepší z dostupných řešení. „Řecko rozumně ustoupilo ze všech požadavků, které byly nepřijatelné a které byly i nerozumné. Jedinou vadou na kráse je, že nejde o trvalou dohodu,“ podotkl. Hrozbou pro naplnění dohody podle něj mohou být reakce na domácí scéně, protože vládní levicová strana SYRIZA musela ustoupit prakticky ze všech klíčových předvolebních slibů.
A právě kvůli ústupkům, které Atény ve vyjednávání se zeměmi eurozóny učinily, už údajně ve vedení SYRIZY vypukly rozepře. Podle levého křídla této poměrně ostře levicové strany se vláda zpronevěřuje svému programu, protože voličům slibovala konec úsporné politiky a revizi reforem. Zaznívají dokonce názory, podle kterých by se o nové dohodě mělo hlasovat v referendu, nebo by měly být vypsány nové parlamentní volby.
„Myslím si, že ústupek je slabé slovo. Je to (ze strany Řecka) v podstatě kapitulace. Evropa dostala přesně to, co chtěla,“ zhodnotil závěr jednání analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. „Co ale bude opravdu důležité, bude podoba záchranného programu v následujících letech. A o té se bude jednat v nadcházejících čtyřech měsících.“
Řecký týdeník To Vima napsal, že napětí uvnitř strany začalo sílit už před několika dny, když Atény vykazovaly první známky oslabování v konfrontaci s nesmlouvavou eurozónou a zejména Německem. Přestože se v Řecku hovoří o zcela nové dohodě, stále více opozičních politiků upozorňuje na to, že vše nakonec zůstane ve starých kolejích.
