Atény/Brusel – Řecko oficiálně požádalo eurozónu o šestiměsíční prodloužení finanční pomoci. Ta by měla zemi krátkodobě zajistit, než najde s měnovým spolkem dlouhodobou dohodu na nové podobě reforem. Obsahem žádosti se budou zřejmě v pátek zabývat ministři financí eurozóny. Německá vláda nicméně řeckou žádost odmítla – návrh podle ní neodpovídá kritériím dohodnutým v pondělí na jednání euroskupiny.
Řekové měli na žádost o prodloužení čas do pátku, protože současný záchranný program končí už 28. února. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem už potvrdil, že žádost obdržel. Atény přitom před několika dny odmítly jako „absurdní“ a „nepřijatelný“ jiný návrh, který rovněž počítal s žádostí o šestiměsíční prodloužení záchranného programu v objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Podle řeckého ministra financí Janise Varufakise je novější dokument formulován tak, aby vyhovoval oběma stranám.
Podle očekávání neobsahuje závazky úsporných opatření, ale Řecko v něm mimo jiné slibuje, že bude splácet své závazky, udržovat vyvážený rozpočet během půlroku pomoci, bojovat proti daňovým únikům, korupci a snažit se nastartovat ekonomiku. Nebude prý podle agentury Reuters ani podnikat žádná jednostranná opatření, která by ohrozila „dosažení dohodnutých finančních cílů, zotavení řecké ekonomiky a finanční stabilitu“.
„Podali jsme žádost, která respektuje náš mandát z voleb, brání důstojnost společnosti a zároveň je přijatelná pro naše partnery,“ komentoval návrh zdroj z řecké vlády. Evropská komise řeckou iniciativu přivítala jakožto pozitivní signál otevírající cestu ke kompromisu.
Ne tak Němci. „Dopis z Atén není nosný návrh řešení,“ reagoval mluvčí tamního ministerstva financí Martin Jäger. Německým představitelům pravděpodobně vadí, že řecký návrh usiluje o přechodné financování, aniž by se Atény zavazovaly k plnění požadavků záchranného programu. „Dopis neodpovídá kritériím dohodnutým v pondělí v euroskupině,“ dodal Jäger. Pokud by k prodloužení pomoci mělo dojít, bude ho muset schválit také německý Spolkový sněm (stejně jako národní parlamenty všech ostatních zemí platících eurem).
Nově zvolená vláda premiéra Alexise Tsiprase podmínky mezinárodních věřitelů odmítá, protože prý poškozují řeckou ekonomiku a společnost. Zejména není ochotná přistoupit na další snížení důchodů a zvýšení DPH. „Nejsme ve spěchu a nebudeme dělat kompromisy. Snažíme se o čestné a vzájemně výhodné řešení. Jinými slovy, o řešení bez úsporných opatření a bez takové pomoci, která Řecko v uplynulých letech zničila,“ prohlásil Tsipras.
Balkánská země se sama zoufale snaží o zvýšení své likvidity, která podle agentury Reuters vyschne nejpozději na konci března. Například tím, že plánuje poskytnout částečnou fiskální amnestii firmám a jednotlivcům, kteří státu dluží na daních – odpuštěna jim má být až polovina dluhů. Celkově dluží Řekové státní pokladně 76 miliard eur (dva biliony korun). Vláda doufá, že z toho získá alespoň devět miliard (11,6 procenta).
"Není to jenom Německo, kde mají s tímto problém. Couvli, protože pro ně je euro především o pravidlech a dodržování pravidel, a nikoli o tom dát někomu šestiměsíční lhůtu na další vyjendávání," řekl investiční bankéř Ondřej Jonáš. "Řecko potřebuje Evropskou unii podstatně víc, než EU potřebuje Řecko. Od začátku roku vidíme čistý odliv kapitálu z Řecka na úrovni dvaceti miliard eur."
"Země si užívala nad své poměry a na dluh," podotkl Miroslav Kalousek (TOP 09). "Je to příšerné morální riziko, pak všem říkáme: 'neodpovědnost se vyplácí'. To si ostatní státy nemohou dovolit. Tak jako má premiér Tsipras své voliče, tak i kancléřka Merkelová má své voliče nebo nizozemský premiér má své voliče."
Ke zklidnění situace by mohlo přispět i to, že Evropská centrální banka (ECB) včera rozhodla o mírném navýšení částky, kterou v rámci programu nouzového financování může poskytnout řeckým bankám. Nově budou mít k dispozici 68,3 miliardy eur (1,9 bilionu korun). To je o 3,3 miliardy eur více než dosud. Již minulý týden navýšila centrální banka prostředky pro řecké banky o pět miliard eur.
Program nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance) nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. Částka je však výrazně nižší, než požadovala řecká centrální banka, která chtěla údajně navýšit program o téměř deset miliard eur.
Atény tvrdí, že odliv vkladů z bank je pod kontrolou
Z řeckých bank odtéká nyní 300 až 500 milionů eur (až 13,7 miliardy Kč) denně, informovala agentura Reuters s odvoláním na řecké bankovní kruhy. Řecká centrální banka je podle svého guvernéra Jannise Sturnarase nicméně odhodlána chránit tamní bankovní systém. Také místopředseda vlády Jannis Dragasakis prohlásil, že vláda udělá „všechno, co bude v její moci“, aby ochránila a posílila finanční stabilitu země.
Americká banka JP Morgan na počátku týdne odhadla, že řecké komerční banky ztrácejí na vkladech týdně kolem dvou miliard eur a pokud bude tento trend pokračovat, do 14 dní jim dojde možnost získávat od centrálních bank Řecka a eurozóny nové refinanční úvěry. Budoucí přístup řeckých bank k finanční likviditě je přitom podmíněn výsledkem jednání mezi řeckou vládou a věřiteli.
Evropská centrální banka (ECB) ve středu rozhodla o mírném zvýšení částky, kterou v rámci programu nouzového financování může poskytnout řeckým bankám. Nově budou mít banky k dispozici 68,3 miliardy eur, což je o 3,3 miliardy eur víc než dosud. Částka je výrazně nižší, než jakou požadovala řecká centrální banka, která podle zdrojů chtěla program zvýšit o téměř deset miliard eur. „Tři miliardy jsou spíš symbolickou částkou. Je zjevné, že mají za úkol hlavně veřejně demonstrovat vstřícnost ECB. Navíc jde o peníze, které je kvůli jejich “ceně„ možné použít jen jako krátkodobé, překlenovací; dlouhodobě ale situaci řeckého bankovnictví neřeší,“ konstatuje analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Co to v praxi znamená? Pokud bude tento limit vyčerpán, a to je podle odhadů reálné už během týdne nebo dvou a budou-li stávající výběry vkladů pokračovat, řecké banky zůstanou bez likvidity. Tedy bez schopnosti vyplácet vklady. „Pak už budou na řadě tzv. kontroly kapitálu, neboli omezení výběrů z bank. Bankomaty by přestaly vydávat peníze,“ dodává Šichtařová.
