Řecko dostane od věřitelů další úvěr a zřejmě se dočká i zmírnění svého dluhu

Řecko bude moci ze záchranného fondu eurozóny ESM dostat novou část úvěru z třetího záchranného programu v sumě 8,5 miliardy eur (223 miliard korun). Rozhodli o tom ve čtvrtek ministři financí zemí eurozóny. V prohlášení ze schůzky dali ministři financí zemí eura rovněž najevo připravenost k dalším krokům zaměřeným na zmírnění řeckého dluhu hned po skončení nynějšího programu. Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň oznámil, že poskytne Řecku nový záložní úvěr, čímž obnoví svou finanční pomoc této zadlužené zemi.

Řecko jednalo s evropskými věřiteli o ukončení druhé prověrky záchranného programu, které je podmínku uvolnění další části peněz ze záchranného úvěru, několik měsíců. Nové peníze nutně potřebuje k červencovému vyrovnání splatných dluhů v sumě sedmi miliard eur.

Euroskupina potvrdila, že po dokončení záchranného programu v příštím roce by měla rozhodnout o opatřeních, která dál sníží řeckou dluhovou zátěž. Eurozóna je podle prohlášení připravena prodloužit splatnost dluhopisů a dál odložit platby úroků. Některé úrokové platby by podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema mohly být odloženy až o 15 let.

Peníze poskytne i měnový fond

Zasedání ministrů financí eurozóny se zúčastnila i šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Ta po něm oznámila, že navrhne vedení fondu, aby v zásadě schválil nový úvěr pro Řecko, velikost půjčky ale neuvedla, šéfka MMF konstatovala, že Řecko pokročilo v plnění reforem dohodnutých s věřiteli a pokrok je patrný i v postoji eurozóny ke zmírnění řeckého dluhu. Nová dlužní úleva byla pro MMF podmínkou zapojení se do finanční pomoci Řecku.

Euroskupina ocenila Atény za nedávné schválení dalších reforem, které po nich požadovali věřitelé jako podmínku dokončení nynější prověrky záchranného programu a uvolnění dalších úvěrů. Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos rozhodnutí přivítal a označil je za „velký krok vpřed“. 

Nezaměstnanost v Řecku klesla

Míra nezaměstnanosti v Řecku se v letošním prvním čtvrtletí snížila na 23,3 procenta z 23,6 procenta v předchozích třech měsících, oznámil řecký statistický úřad. Z celkových 1,11 milionu lidí bez práce je 69,9 procenta nezaměstnaných dlouhodobě, to je nejméně 12 měsíců.

Problémy s hledáním práce mají nadále zejména mladí Řekové. Míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15 až 24 let v prvních třech měsících roku dosahovala 45 procent.

Zatím nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v prvním čtvrtletí 2014, kdy činila 27,8 procenta.

Atény nedávno zveřejnily i data o nezaměstnanosti za březen, podle nichž její míra klesla na 22,5 procenta, nejníže od roku 2012. V únoru činila 22,9 procenta. Tyto údaje ale se čtvrtletními nekorespondují, protože vycházejí z odlišných statistik. Čtvrtletní údaje nejsou sezonně upraveny, poznamenala agentura Reuters.

Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o 0,4 procenta po poklesu o 1,1 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Vyhnula se tak návratu do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu hrubého domácího produktu (HDP) za sebou. Vláda snížila předpověď letošního hospodářského růstu na 1,8 z dříve odhadovaných 2,7 procenta. Stejný krok udělala Evropská komise, která prognózu zhoršila z 2,7 na 2,1 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled