Atény - Rozpočtový deficit řecké vlády se v prvním pololetí díky výrazným škrtům výdajů podařilo snížit v meziročním srovnání o 46 procent na 9,65 miliardy eur (246 miliard korun). Pokles pololetního schodku byl hlubší, než předpokládá celoroční cíl, který počítá se snížením v rozsahu 39,5 procenta. Úspory ovšem mají negativní dopad na řeckou ekonomiku, v nejbližších letech nelze podle ekonomů počítat s hospodářským růstem.
Vládě se podařilo snížit výdaje proti loňskému prvnímu pololetí o 12,8 procenta ve srovnání s celoročním cílem redukce o 5,5 procenta. Atény přitom prudce seškrtaly veřejné finance, jejichž hodnota klesla o 40 procent na 3,7 miliardy eur.
Cíl růstu rozpočtových příjmů však vláda zatím neplní. Za pololetí se příjmy z daní a dalších plateb zvýšily jen o 7,2 procenta proti plánovanému tempu 13,7 procenta. Rostly především daně ze spotřeby.
Uvedené údaje se týkají jen rozpočtu ústřední vlády, nikoli celých veřejných financí, které jsou pro Evropskou unii směrodatné. Celé veřejné finance zahrnují výdajově vysoce náročné oblasti jako sociální a důchodový systém.
Za úspory platí Řecko zpomalováním ekonomiky
Za úspory, které mají Řecko zachránit před bankrotem, zadlužená země platí prudkým poklesem ekonomické aktivity. Tamní vláda neočekává hospodářský růst až do roku 2012. V letošním roce se hrubý domácí produkt Řecka zřejmě propadne o 4 procenta a v roce 2011 o 2,6 procenta.
A o mnoho lepší vývoj předluženou zemi nečeká ani v dalších letech. „Můžeme očekávat roky a roky velmi slabého růstu nebo dokonce stagnace,“ míní ekonom Ben May.
Vysoce zadlužené Řecko v květnové dohodě s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem slíbilo snížit schodek veřejných financí v letošním roce na 8,1 procenta hrubého domácího produktu z loňských 13,6 procenta. Za to získalo přístup k záchrannému programu v celkové sumě 110 miliard eur.
