Hospodářská situace Ruska je složitá, ale není kritická. Ve svém každoročním proslovu o stavu země to uvedl ruský prezident Vladimir Putin, který poukázal na pozitivní trendy, jako je stabilizace průmyslové výroby a kurzu rublu nebo snížení inflace.
Řada ruských odvětví, například stavebnictví či automobilový a lehký průmysl, se ocitla v poslední době v „rizikové oblasti“, připomněl Putin. „Vláda musí připravit zvláštní programy podpory, na což máme vyčleněny zvláštní finanční prostředky,“ apeloval prezident na současný kabinet vedený Dmitrijem Medvěděvem.
Rusko čelilo v uplynulém roce mnoha ekonomickým výzvám, jako jsou klesající ceny ropy a plynu – právě tyto nerostné suroviny jsou hlavními položkami ruského vývozu.
Putin připustil, že ekonomická situace Ruska není jednoduchá, což se začíná odrážet i na každodenním životě obyvatel. „Lidé se ptají, kdy překonáme těžkosti a co pro to budeme dělat,“ konstatoval šéf Kremlu.
Podle Putina nelze čekat na lepší časy, volá po změně struktury ekonomiky
Podle Putina nelze čekat na to, až se ceny ropy zvýší. Rusko se musí připravit na delší období nízkých cen nerostných surovin. Nutné je změnit strukturu ekonomiky zaměřené v současné době právě na těžbu ropy a plynu, zdůraznil šéf Kremlu.
- V Kremlu nyní probíhá souboj o budoucí podobu ekonomiky, uvedl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup: „Proti sobě stojí monetaristé, tedy liberálové z ekonomického bloku vlády a ústřední banky, a proti nim je křídlo orientované hlavně na vojenský průmysl, které říká, že je třeba peníze utratit, čímž dojde k posunu. Putin zatím zůstává na straně monetaristů.“
Putin hovořil rovněž o potřebě vzniku „moderních pracovních míst“, které by vedly ke zlepšení kvality života milionů lidí. „Důležité je, že máme úspěšné podniky i v malém středním byznysu. Klíčové je, aby počet těchto podniků narůstal ve všech sektorech,“ konstatoval prezident s tím, že právě tímto směrem by se měl ubírat program náhrady importu.
Putin chce, aby země směřovala k vyrovnanému rozpočtu, což považuje za důležitou součást finanční nezávislosti Ruska. „Jeho deficit by příští rok neměl překročit tři procenta, ačkoli by naše příjmy byly vyšší, než předpokládáme,“ uvedl státník.
Problém pro ruskou ekonomiku představují i sankce
Západní státy se v listopadu shodly na prodloužení sankcí vůči Rusku o dalších šest měsíců, tedy do června 2016. K restrikcím přistoupily kvůli ruské roli v ukrajinské krizi, která vyvrcholila anexí Krymu a boji v Donbasu.
Vedle sankcí, které se týkají celých sektorů ekonomiky, zavedl Západ také sankční seznam konkrétních firem a osob, jež nesmějí cestovat do zemí EU a jejich případný majetek v evropských bankách bude zablokován.
Na černém seznamu EU je řada ruských osobností z Putinova okolí včetně členů ruské vlády, poslanců a bohatých podnikatelů.
Na list, který vznikl už loni, reagovala Moskva vlastním sankčním postihem, do něhož zařadila „nežádoucí" evropské politiky. Ruský seznam má údajně 89 položek.
