Západní státy se na okraj summitu zemí G20 shodly na prodloužení sankcí vůči Rusku o dalších šest měsíců. S odvoláním na nejmenovaného diplomata Evropské unie o tom informovala agentura Reuters. Sankce by tak měly platit přinejmenším do července nadcházejícího roku, a to i přes sílící hlasy, které volají po potřebě užší spolupráce s Ruskem v boji proti Islámskému státu.
K jednání v závěru summitu, který skončil v pondělí, se sešli americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér David Cameron, italský premiér Matteo Renzi a francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, který zastupoval nepřítomného prezidenta Francoise Hollandea.
Na schůzce se podle zmíněného diplomata dohodli, že je třeba na Moskvu před plánovanými volbami na východní Ukrajině nadále činit nátlak.
Západ uvalil sankce na Rusko kvůli jeho počínání během krize na Ukrajině, která vyvrcholila tím, že Moskva anektovala autonomní poloostrov Krym, a ozbrojeným konfliktem na Donbasu mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.
Prodloužení sankcí bude dalším problémem pro pomalu se zotavující ruskou ekonomiku, která se v první polovině letošního roku zřejmě dostala z nejhoršího.
Jsou sankce a sankce
Vedle těchto sankcí, které se týkají celých sektorů ekonomiky, zavedl Západ také sankční seznam konkrétních firem a osob, které nesmějí cestovat do zemí EU a jejich případný majetek v evropských bankách bude zablokován.
Na černém seznamu EU je řada ruských osobností z okolí prezidenta Vladimira Putina včetně členů ruské vlády, poslanců a bohatých podnikatelů. Na seznam, sestavený už loni, Moskva reagovala vlastním sankčním postihem, do něhož zařadila „nežádoucí“ evropské politiky. Ruský seznam má údajně 89 položek.
