Po atentátech v Paříži a na Sinaji Moskva posiluje spolupráci se Západem

Moskva se po útocích v Paříži i atentátu na ruské letadlo v Egyptě snaží v boji proti terorismu posílit spolupráci se západními státy, hlavně s Francií. Kvůli oběma událostem se mimořádně sešly obě komory ruského parlamentu. Poté, co Kreml konstatoval, že letadlo nad Sinajem zničila bomba, se poslanci vyslovili pro větší pravomoci tajných služeb.

Z Egypta se po teroristickém útoku na letadlo nad Sinajem vrátilo domů skoro devadesát tisíc ruských turistů a Moskva přestala své stroje do Egypta posílat - s výjimkou nákladních. Víc než 40 jich přivezlo přes tisíc tun zavazadel, která turisté museli nechat na místě. I když Moskva zastavila letecké spojení s Egyptem, některé cestovky posílají turisty jinými spoji s přestupem. Ruské úřady proto hledají cestu, jak takové praktiky zakázat.
Ruská osobní letadla do Egypta nelétají

Strach z teroristický útoků je v Rusku veliký. Úřady vyzývají, aby lidé byli opatrní a všímaví, Moskva posílila bezpečnostní opatření na letištích, nádražích i v metru. Ukazuje se ale, že to nestačí. Důkazem je například video, které zachycuje, jak snadno se dá dostat na letišti Vnukovo až k letadlům.

Podle předsedkyně Rady federace (horní komory parlamentu) Valentiny Matvijenkové je namístě rozšířit kompetence speciálních služeb a vyšetřovatelů, stejně jako rozšířit trestní odpovědnost nejen za teroristickou činnost, ale i za morální, finanční a informační podporu teroristů.

3 minuty
Události: Moskva se po atentátech snaží posílit spolupráci se Západem
Zdroj: ČT24

Někteří poslanci navrhují obnovit pro teroristy trest smrti, Kreml je ale zdrženlivý. Moskva se teď považuje za hlavního bojovníka proti Islámskému státu, ruská letadla zasáhla v Sýrii na dva tisíce cílů, uplynulé dva dny šlo o masívní útoky s nasazením strategických bombardérů.

Po atentátech v Paříži chce Rusko z čerstvého spojenectví s Francií a plánované schůzky prezidentů Francoise Hollanda a Vladimira Putina vytěžit maximum. Podle Kremlu je čas zrušit sankce, Západ ale o takové možnosti zatím nemluví, konstatuje moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Putin: Ruskou armádu čeká v Sýrii ještě spousta práce

Putin na páteční poradě s armádním velením konstatoval, že ruská armáda plní úkoly v Sýrii dobře, dosavadní úsilí je ale nedostatečné a bude třeba ještě vykonat velký objem práce, „abychom Sýrii zbavili ozbrojenců a teroristů a ochránili Rusko před možnými teroristickými útoky“.

Rusko bombarduje cíle v Sýrii od konce září, od počátku týdne znásobilo útoky na pozice Islámského státu. Podle Putinových slov ruská armádní mise v Sýrii nekončí a čekají ji „další etapy“. Tato slova v Moskvě vyvolala rozruch, protože v ruských médiích se v poslední době objevují úvahy o možném vyslání pozemních na syrské bojiště, což ovšem Kreml popírá. Součástí „nové etapy“ je i součinnost s ozbrojenými silami Francie.

Ruský útok na pozice IS z Kaspického moře
Zdroj: AP

Rusko znovu zaútočilo na syrské cíle křídlatými raketami

Ruská armáda v pátek odpálila z Kaspického moře na údajné pozice teroristů v Sýrii 18 křídlatých raket a zasáhla sedm cílů v provinciích Rakká, Idlib a Aleppo. Od počátku ruské operace v Sýrii je to podruhé, co se ruská Kaspická flotila zapojila do bojových operací – poprvé to bylo 7. října.

„Všechny cíle byly zasaženy a zničeny,“ řekl ministr obrany Sergej Šojgu bez bližších podrobností. Dodal jen, že při jednom úderu křídlatou raketou zahynulo na 600 teroristů. Od počátku týdne podle ministra zničily ruské síly v Sýrii 826 objektů nepřítele. Ruská armáda zvýšila početní stav bojových letadel zapojených do syrské operace na 69. Na podpoře útoků se podle ruského ministra podílí také deset bojových plavidel, z nichž šest operuje ve Středozemním moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 8 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 2 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 6 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...