Po atentátech v Paříži a na Sinaji Moskva posiluje spolupráci se Západem

Moskva se po útocích v Paříži i atentátu na ruské letadlo v Egyptě snaží v boji proti terorismu posílit spolupráci se západními státy, hlavně s Francií. Kvůli oběma událostem se mimořádně sešly obě komory ruského parlamentu. Poté, co Kreml konstatoval, že letadlo nad Sinajem zničila bomba, se poslanci vyslovili pro větší pravomoci tajných služeb.

Z Egypta se po teroristickém útoku na letadlo nad Sinajem vrátilo domů skoro devadesát tisíc ruských turistů a Moskva přestala své stroje do Egypta posílat - s výjimkou nákladních. Víc než 40 jich přivezlo přes tisíc tun zavazadel, která turisté museli nechat na místě. I když Moskva zastavila letecké spojení s Egyptem, některé cestovky posílají turisty jinými spoji s přestupem. Ruské úřady proto hledají cestu, jak takové praktiky zakázat.
Ruská osobní letadla do Egypta nelétají

Strach z teroristický útoků je v Rusku veliký. Úřady vyzývají, aby lidé byli opatrní a všímaví, Moskva posílila bezpečnostní opatření na letištích, nádražích i v metru. Ukazuje se ale, že to nestačí. Důkazem je například video, které zachycuje, jak snadno se dá dostat na letišti Vnukovo až k letadlům.

Podle předsedkyně Rady federace (horní komory parlamentu) Valentiny Matvijenkové je namístě rozšířit kompetence speciálních služeb a vyšetřovatelů, stejně jako rozšířit trestní odpovědnost nejen za teroristickou činnost, ale i za morální, finanční a informační podporu teroristů.

Události: Moskva se po atentátech snaží posílit spolupráci se Západem (zdroj: ČT24)

Někteří poslanci navrhují obnovit pro teroristy trest smrti, Kreml je ale zdrženlivý. Moskva se teď považuje za hlavního bojovníka proti Islámskému státu, ruská letadla zasáhla v Sýrii na dva tisíce cílů, uplynulé dva dny šlo o masívní útoky s nasazením strategických bombardérů.

Po atentátech v Paříži chce Rusko z čerstvého spojenectví s Francií a plánované schůzky prezidentů Francoise Hollanda a Vladimira Putina vytěžit maximum. Podle Kremlu je čas zrušit sankce, Západ ale o takové možnosti zatím nemluví, konstatuje moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Putin: Ruskou armádu čeká v Sýrii ještě spousta práce

Putin na páteční poradě s armádním velením konstatoval, že ruská armáda plní úkoly v Sýrii dobře, dosavadní úsilí je ale nedostatečné a bude třeba ještě vykonat velký objem práce, „abychom Sýrii zbavili ozbrojenců a teroristů a ochránili Rusko před možnými teroristickými útoky“.

Rusko bombarduje cíle v Sýrii od konce září, od počátku týdne znásobilo útoky na pozice Islámského státu. Podle Putinových slov ruská armádní mise v Sýrii nekončí a čekají ji „další etapy“. Tato slova v Moskvě vyvolala rozruch, protože v ruských médiích se v poslední době objevují úvahy o možném vyslání pozemních na syrské bojiště, což ovšem Kreml popírá. Součástí „nové etapy“ je i součinnost s ozbrojenými silami Francie.

Ruský útok na pozice IS z Kaspického moře
Zdroj: AP

Rusko znovu zaútočilo na syrské cíle křídlatými raketami

Ruská armáda v pátek odpálila z Kaspického moře na údajné pozice teroristů v Sýrii 18 křídlatých raket a zasáhla sedm cílů v provinciích Rakká, Idlib a Aleppo. Od počátku ruské operace v Sýrii je to podruhé, co se ruská Kaspická flotila zapojila do bojových operací – poprvé to bylo 7. října.

„Všechny cíle byly zasaženy a zničeny,“ řekl ministr obrany Sergej Šojgu bez bližších podrobností. Dodal jen, že při jednom úderu křídlatou raketou zahynulo na 600 teroristů. Od počátku týdne podle ministra zničily ruské síly v Sýrii 826 objektů nepřítele. Ruská armáda zvýšila početní stav bojových letadel zapojených do syrské operace na 69. Na podpoře útoků se podle ruského ministra podílí také deset bojových plavidel, z nichž šest operuje ve Středozemním moři.