Po atentátech v Paříži a na Sinaji Moskva posiluje spolupráci se Západem

Moskva se po útocích v Paříži i atentátu na ruské letadlo v Egyptě snaží v boji proti terorismu posílit spolupráci se západními státy, hlavně s Francií. Kvůli oběma událostem se mimořádně sešly obě komory ruského parlamentu. Poté, co Kreml konstatoval, že letadlo nad Sinajem zničila bomba, se poslanci vyslovili pro větší pravomoci tajných služeb.

Z Egypta se po teroristickém útoku na letadlo nad Sinajem vrátilo domů skoro devadesát tisíc ruských turistů a Moskva přestala své stroje do Egypta posílat - s výjimkou nákladních. Víc než 40 jich přivezlo přes tisíc tun zavazadel, která turisté museli nechat na místě. I když Moskva zastavila letecké spojení s Egyptem, některé cestovky posílají turisty jinými spoji s přestupem. Ruské úřady proto hledají cestu, jak takové praktiky zakázat.
Ruská osobní letadla do Egypta nelétají

Strach z teroristický útoků je v Rusku veliký. Úřady vyzývají, aby lidé byli opatrní a všímaví, Moskva posílila bezpečnostní opatření na letištích, nádražích i v metru. Ukazuje se ale, že to nestačí. Důkazem je například video, které zachycuje, jak snadno se dá dostat na letišti Vnukovo až k letadlům.

Podle předsedkyně Rady federace (horní komory parlamentu) Valentiny Matvijenkové je namístě rozšířit kompetence speciálních služeb a vyšetřovatelů, stejně jako rozšířit trestní odpovědnost nejen za teroristickou činnost, ale i za morální, finanční a informační podporu teroristů.

Nahrávám video

Někteří poslanci navrhují obnovit pro teroristy trest smrti, Kreml je ale zdrženlivý. Moskva se teď považuje za hlavního bojovníka proti Islámskému státu, ruská letadla zasáhla v Sýrii na dva tisíce cílů, uplynulé dva dny šlo o masívní útoky s nasazením strategických bombardérů.

Po atentátech v Paříži chce Rusko z čerstvého spojenectví s Francií a plánované schůzky prezidentů Francoise Hollanda a Vladimira Putina vytěžit maximum. Podle Kremlu je čas zrušit sankce, Západ ale o takové možnosti zatím nemluví, konstatuje moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Putin: Ruskou armádu čeká v Sýrii ještě spousta práce

Putin na páteční poradě s armádním velením konstatoval, že ruská armáda plní úkoly v Sýrii dobře, dosavadní úsilí je ale nedostatečné a bude třeba ještě vykonat velký objem práce, „abychom Sýrii zbavili ozbrojenců a teroristů a ochránili Rusko před možnými teroristickými útoky“.

Rusko bombarduje cíle v Sýrii od konce září, od počátku týdne znásobilo útoky na pozice Islámského státu. Podle Putinových slov ruská armádní mise v Sýrii nekončí a čekají ji „další etapy“. Tato slova v Moskvě vyvolala rozruch, protože v ruských médiích se v poslední době objevují úvahy o možném vyslání pozemních na syrské bojiště, což ovšem Kreml popírá. Součástí „nové etapy“ je i součinnost s ozbrojenými silami Francie.

Ruský útok na pozice IS z Kaspického moře
Zdroj: AP

Rusko znovu zaútočilo na syrské cíle křídlatými raketami

Ruská armáda v pátek odpálila z Kaspického moře na údajné pozice teroristů v Sýrii 18 křídlatých raket a zasáhla sedm cílů v provinciích Rakká, Idlib a Aleppo. Od počátku ruské operace v Sýrii je to podruhé, co se ruská Kaspická flotila zapojila do bojových operací – poprvé to bylo 7. října.

„Všechny cíle byly zasaženy a zničeny,“ řekl ministr obrany Sergej Šojgu bez bližších podrobností. Dodal jen, že při jednom úderu křídlatou raketou zahynulo na 600 teroristů. Od počátku týdne podle ministra zničily ruské síly v Sýrii 826 objektů nepřítele. Ruská armáda zvýšila početní stav bojových letadel zapojených do syrské operace na 69. Na podpoře útoků se podle ruského ministra podílí také deset bojových plavidel, z nichž šest operuje ve Středozemním moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
13:39Aktualizovánopřed 5 mminutami

Podezřelým z útoků na německé rozvodny je klimatický aktivista

Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista, informoval spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Policie po osmačtyřicetiletém muži z Gevelsbergu v Severním Porýní-Vestfálsku pátrá. Dobrindt útoky na elektrické rozvodny na několika místech Německa z posledních dnů označil za projev „klimatického extremismu“.
06:21Aktualizovánopřed 27 mminutami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil útok za „významnou eskalaci“ války, kterou Rusko proti Ukrajině vede pátým rokem.
15:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 1 hhodinou

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.