Praha - Desítky tisíc společností, které v Česku půjčují peníze, by mohly skončit. Ministerstvo financí totiž dokončuje zákon, který počítá s redukcí nebankovních poskytovatelů úvěrů. Reaguje tak na požadavky Evropské unie, ale i na to, že se některé takové společnosti chovají jako lichváři. Novela se ale nelíbí České národní bance, která by nově měla na firmy dohlížet.
V Česku teď působí asi 50 tisíc poskytovatelů nebankovních půjček, díky přísnějším podmínkám by ale jejich počet měl klesnout na maximálně 10 tisíc. V Otázkách Václava Moravce to uvedl náměstek ministra financí Martin Pros (ČSSD). Ministerstvo chce zákon předložit vládě k projednání v červnu. První návrh zákona je podle Prose už připraven. „V průběhu příštího týdne ho pošleme k připomínkám hlavním účastníkům trhu,“ dodal náměstek.
Podle návrhu zákona bude muset každý poskytovatel nebankovních půjček projít schvalovacím procesem u České národní banky (ČNB) a získat licenci. Uchazeči o ni budou mimo jiné muset splňovat požadavky na kvalifikaci a praxi, disponovat určitým kapitálem či mít pojištění odpovědnosti za škody. Podmínkou bude čistý trestní a podnikatelský rejstřík.
Podle ekonoma Michala Mejstříka dosahuje hodnota spotřebitelských úvěrů v Česku zhruba 300 miliard korun, z toho ty od nebankovních poskytovatelů dosahují téměř 80 miliard Kč. „Podle našich interních odhadů by se mělo jednat asi o 77 miliard korun, což je obrovská částka, která je tady sice regulována, ale může být regulována daleko lépe,“ řekl Pros.
Nejnebezpečnější, krátkodobé, takzvané predátorské úvěry, mohou dosahovat 20 až 30 miliard Kč, míní Mejstřík. „Krátkodobé nebezpečné úvěry jsou spojeny s naprosto bezprecedentními podmínkami – my sami jsme se setkali např. s tím, že jsou splátky nastaveny po týdnu,“ dodal v OVM Mejstřík, který je rovněž garantem projektu Navigátor bezpečného úvěru.
ČNB na nebankovní půjčky dohlížet nechce
V současnosti dohlíží na bankovní poskytovatele úvěrů Česká národní banka, na ty nebankovní pak dohlíží Česká obchodní inspekce. Podle nového zákona by se ale dohled měl sjednotit pod ČNB. Jejímu vedení se však tento záměr nelíbí. Podle viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka je úkolem centrální banky pečovat o finanční stabilitu a vykonávat obezřetnostní dohled. „Nebankovní poskytovatelé nejsou subjekty, které by za prvé přijímaly vklady nebo spravovaly finanční prostředky veřejnosti a za druhé, jejichž úpadek by měl následně významnější důsledky pro finanční stabilitu České republiky,“ dodal viceguvernér.
ČNB vidí řešení problému ve zkvalitnění distribuce finančních produktů. „Konkrétně za zásadní považujeme zpřísnění podmínek pro jednotlivé distributory a zprostředkovatele, například požadavkem na splnění minimálních kvalifikačních předpokladů a dále zavedení jejich přímé odpovědnosti,“ uvedl Tomšík.
Ministerstvo spravedlnosti naopak novelu vítá. Samo dokončuje zákony, které změní zase exekutorské praxe. „My v oblasti exekucí řešíme nějaký následek a je na místě zaměřit se i na tu příčinu. Na to, aby nedocházelo k lichvářskému zadlužování,“ uvedl budoucí ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
- „Tady pouhá finanční gramotnost není úplné řešení, takže větší kontrola a regulace bude zapotřebí,“ tvrdí místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
- „Pokud to přeženeme, tak pak vznikne šedý trh - ti skuteční lichváři bez jakékoliv licence, kteří mohou být mnohem nemilosrdnější k dlužníkům,“ varuje předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Podle průzkumů navíc s penězi umí dobře hospodařit jen dvě třetiny Čechů. Samotná finanční gramotnost za poslední roky stoupla jen nepatrně. I to je důvodem, proč opět roste počet exekucí - loni jich bylo nařízeno skoro 880 tisíc - tedy o sto tisíc víc než v roce 2013. „Pro zhruba 40 % populace je velký problém jednorázový výdaj vyšší než šest tisíc korun, to znamená, že stačí relativně malá událost a pro řadu rodin to představuje vážný finanční problém,“ konstatuje Daniel Hůle, vedoucí programů kariérního a dluhového poradenství Člověka v tísni.
