Konverzující roboti, digitální zrcadla, interaktivní kabinky, chytré doplňovací regály. Jen několik příkladů, jak do obchodu vstoupí revoluce 4.0. Stále častěji se s ní budou setkávat zákazníci i zaměstnanci. Ovlivní také konkurenční souboj řetězců, její (ne)správné využití rozhodne o vítězích a poražených, varuje ministerstvo průmyslu a obchodu.
Revoluce 4.0 nejvíce zasáhne průmysl, ale pronikne i do dalších sfér každodenního života, uvádí ministerstvo v materiálu, kterým odstartovalo iniciativu, jež má Česko na změny připravit.
A jaké fenomény revoluci představují? Automatizace, digitalizace, robotizace, internet věcí, 3D tisk, umělá inteligence a mnohé další.
„První tři vývojové stupně průmyslové výroby se vyznačovaly inovacemi v oblasti mechaniky (průmysl 1.0), elektroniky (průmysl 2.0) a informačních technologií (průmysl 3.0). Naopak pro průmysl 4.0 je typické, že se klasické, průmyslové procesy stále více propojují se sdělovací a datovou technikou a vytvářejí takzvané kyberneticko-fyzické výrobní procesy. Tím umožňují uskutečňovat vizi samořízení výroby,“ uvádí František Kotrba, tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, které má na rozvoj 4.0 v Česku dohlížet.
Nabízí se otázka, zda se nejedná o přirozený trend vývoje a modernizace a zda tak není označení za revoluci vlastně zbytečné. Podle resortu si však právě velikost očekávaných změn na sebe strhává více pozornosti a vynucuje si vlastní označení (Průmysl 4.0, Práce 4.0, Obchod 4.0, Podnikání 4.0 atd.)
Služby 4.0 a Obchod 4.0 založené na vzdálené správě dat a smart komunikaci přichází s předstihem před Průmyslem 4.0, domnívá se předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. „Čistě proto, že to vyžaduje spotřebitel, který využívá jednoduchých nástrojů (smart přístroje) pro uspokojení svých potřeb (objednávky, dodávky, platby, vyhledávání, sdílení). Tomu se musí obchodníci přizpůsobit, jinak nepřežijí.“
Havlíček tak očekává, že se zákazníkovi dostane rychlejší, přehlednější a pohodlnější servis a v některých případech i nižší cena. Zdůrazňuje, že o rychlosti zavádění Podnikání 4.0 bude rozhodovat zákazník, nikoliv dodavatel.
„Některé prvky digitalizace se projevují již nyní, ale není to ještě ta pravá ‚revoluce 4.0‘,“ uvádí prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
Zmiňuje například již používané samoobslužné pokladny, systémy Scan & Go. Kamenné obchody se zmenšují a propojují s on-linem. Naopak internetoví obchodníci si vytvářejí síť svých výdejen a showroomů, protože zákazníci si chtějí zboží prohlédnout, osahat a až následně koupit.
„První vlna 4.0 již do obchodu dorazila – self-scanning se stává standardem,“ uvedl šéf výzkumu v poradenské společnosti GfK CZ Zdeněk Skála. Dodává však, že nás čekají další vlny, hlavně v logistice. Hlavním důsledkem podle něho bude pokles poptávky po nekvalifikovaných pracovních silách, zatímco vzroste zájem o ty kvalifikované.
Další dva příklady zmiňuje Kotrba. Před vchodem do obchodu je umístěno čidlo, tzv. queue management, monitorující počet lidí před prodejnou. Toto čidlo umožňuje sledovat počet lidí či délky fronty v libovolně zvolené oblasti (například u pokladen či obslužných pultů). Vedoucí prodejny tak může patřičným způsobem rychle reagovat na případné fronty. V každém okamžiku také například vedoucí obchodu ví, kolik lidí je právě v prodejně a jaká je průměrná délka jejich návštěvy.
Podle toho může zvyšovat či snižovat počty prodejců či pokladních, dodává mluvčí MPO a přidává další příklad.
Další čidlo na tzv. people counting naopak měří zájem kolemjdoucích o prodejnu. Počítá, kolik lidí do obchodu skutečně vstoupilo a kromě počtu návštěvníků, kteří prošli vstupem prodejny dovnitř i ven, zaregistruje také informace o směru pohybu lidí do jednotlivých prodejních zón.
A co lidé? Budou mít kde pracovat?
Velmi často se hovoří o tom, jak probíhající a stupňované změny dopadnou na pracovníky v obchodě.
„Určitě se nedá jednoznačně říci, že lidé o svoji práci přijdou – dojde k jejich přeskupení,“ domnívá se Nováková. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se budou rozevírat nůžky, když na jedné straně bude stále poptávka po pomocných či nekvalifikovaných silách a zároveň se bude zvyšovat i poptávka a nároky na vysoce kvalifikovanou sílu v oblasti informačních technologií.
Čtvrtá revoluce by měla nahrazovat zejména střední úroveň pracovníků, včetně tzv. bílých límečků. Dojde k úbytku pracovních příležitostí, zvláště těch rutinních, protože právě na tomto poli se má automatizace a digitalizace prosazovat nejvíce.
V konkrétnější podobě to má znamenat úbytek pokladních a nižších provozních pracovníků, zatímco naopak větší důraz bude kladen na odborné pracovníky. Právě odborný poradce má být schopen zákazníkovi pomoci a nabídnout mu doplňkové služby.
„Vzhledem k tomu, že obchod je ‚službová oblast‘ dá se stále očekávat, že bude existovat část zákazníků, kteří budou i nadále vyžadovat kontakt s prodavači. A to především odborníky, kteří jim poradí a zajistí i určitou formu ‚socializace‘ a přidané služby,“ domnívá se Nováková.
Svaz také očekává velké změny v oblasti skladování a logistiky, kde vznikají plně automatizované sklady. V nich bude potřeba jen minimum personálu, ale zase si budou vyžadovat více technicky vzdělaný personál, které bude schopen spravovat a obsluhovat tato zařízení.
Stereotypní manuální práci budou stále více vykonávat stroje, domnívá se také Kotrba. Změna skladby zaměstnanců v obchodě bude velice úzce souviset s rozvojem moderních technologií, digitalizací a rychlostí jejich zavádění do praxe.
Podle MPO dojde k nahrazování rutinních činností, manuálně a fyzicky náročných prací technikou (skladníci, pokladní). Lze očekávat i zánik některých profesí. Zároveň by ale měly vzniknout nové pozice, které si vyžádají neustálé „zrychlování technologické adaptability“.
