Čeští zákazníci nesplácí téměř pětinu peněz půjčených přes kreditní karty. Je to jediná oblast úvěrů, kde dlužníků přibývá. Navíc se jedná většinou o půjčky s nejvyššími úrokovými sazbami.
Příklad jedné dlužnice. Spolu s manželem se rozhodla, že opraví chatu. Půjčili si tak 80 tisíc. Ty spláceli. Pak se jim ale rozbila pračka a na tu už neměli. Zaplatili ji z kreditní karty. Domnívali se totiž, že „pronájem“ této karty je 50 korun na měsíc.
Jenže to by platilo jen v případě, pokud by kartu vždy do měsíce doplatili. To se ale nestalo a tak nyní dluží dalších 15 tisíc a dluh kvůli nesplácení narůstá.
„Psychicky to člověk špatně snáší, když musíte každou korunu počítat a ještě zjišťujete, že vám to neubývá,“ dodává.
- Kreditní karta je úvěrová karta a není vázána na běžný účet. Banka takto půjčuje peníze, a to až do výše limitu, který je na kartě nastaven. Pokud nejsou peníze splaceny v bezúročném období, naskočí vysoký úrok.
- Debetní kartu dostane člověk k běžnému účtu. Jsou na ní jeho vlastní peníze. Může s ní platit v obchodech či vybírat z bankomatu (do výše, která je na účtu). Nelze s ní čerpat do minusu.
Kde jsou potíže největší
Obchodní ředitel společnosti M. B. A Empire Andrej Lošonczi uvádí, že značné potíže jsou ve větších městech České republiky, z regionů jsou pak zasaženy zejména oblasti v severních Čechách.
Podle odborníků je za nárůstem dluhů z kreditních karet fakt, že je lidi používají v podstatě stejně jako ty klasické (debetní) – a platí jimi i obyčejné nákupy. Neuvědomují si ale, že jsou to peníze stále jen půjčené.
A lidé mají kreditních karet stále víc. Letos jejich počet vzrostl oproti loňsku o dvě stě tisíc. Je jich skoro stejně jako v době krize. A aktuálně na nich dluží nejvíc v historii – 4,3 miliardy.
Nejčastěji pak mají problém se splácením krátkodobých půjček hlavně mladí do 29 let a pak lidé nad 55 let.
