Dlouhodobá nezaměstnanost, která lidi bez práce nejvíce devastuje, zasahuje především osoby vyššího věku, nízkého vzdělání a zhoršeného zdravotního stavu. Je s ní spojen rovněž vznik hmotné nouze a stále více také exekuce. Díky aktuální několikaleté hospodářské konjunktuře se však podařilo najít práci i pro tisíce dříve „beznadějných“ případů. I to má vliv na celkovou nízkou nezaměstnanost.
Počet lidí, kteří byli bez práce rok a více se loni ke konci prosince meziročně snížil ze 144 163 na 94 512. Klesl i jejich podíl na celkovém množství evidovaných uchazečů o práci z 37,8 na 33,7 procenta. Vyplynulo to z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, se kterou se v pondělí seznámila vláda.
Analýza také zmiňuje, že mezi dlouhodobě nezaměstnanými (déle než 12 měsíců) lze vysledovat zvýšenou koncentraci osob pobírajících dávky hmotné nouze. Téměř polovina všech těchto nezaměstnaných pobírá některou z dávek pomoci v hmotné nouzi. Pro srovnání: u nezaměstnaných, kteří jsou bez práce méně než rok, to bylo necelých 14 procent.
Mladým je tu hej
Nejvýrazněji se na vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti podílí vysoký věk a zdravotní postižení. Výskyt starších osob mezi dlouhodobě nezaměstnanými je o 8,6 procentních bodů vyšší než v celé skupině uchazečů o zaměstnání. V případě osob se zdravotním postižením pak o 9,5 procentních bodů. Riziko setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti je rovněž zvýšeno nízkým vzděláním (o 6,5 procentních bodů vyšší).
Naopak dlouhodobá nezaměstnanost za současného stavu trhu práce téměř nevzniká u mladších věkových skupin, neboť jejich zastoupení s dobou evidence naopak významně klesá.
Základním hendikepem při uplatnění se na trhu práce hraje u starších osob právě jejich vyšší věk, který s sebou přináší různá negativa. Jedná se zejména o vzdělání (mezi starší populací je vyšší zastoupení osob s nižší kvalifikací) a jeho aktuálnost. Dále sem může patřit zhoršený zdravotní stav, snížená sebedůvěra či nižší flexibilita.
Na straně zaměstnavatelů hrají dominantní vliv zejména předsudky vůči starším generacím.
Velká konkurence u lidí se zdravotním postižením
Druhou skupinou znevýhodněných osob, jejichž podíl na uchazečích o zaměstnání s prodlužující se dobou evidence narůstá, jsou osoby se zdravotním postižením (OZP).
Ke konci loňského roku evidoval Úřad práce ČR celkem 13 022 volných pracovních míst vhodných pro OZP, na jedno volné pracovní místo tak připadalo 3,5 OZP. Pro srovnání: celkově připadalo na jedno volné pracovní místo 1,3 uchazeče o zaměstnání (v případě absolventů dokonce jen 0,2). Oproti obecnému trendu je tak zřejmé, že konkurence mezi OZP při uplatňování se na trhu práce je vyšší a zájem zaměstnavatelů o tuto skupinu nižší než je obecný trend, uvádí analýza.
