Pošta oznámila rekordní ztrátu, výsledek ale čekala ještě mnohem horší

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Předpokládala přitom propad až 900 milionů korun. K lepšímu výsledku proti plánu přispěly vyšší tržby z doručování balíků, úspory nákladů a vyšší platby státu za objednané služby. Firma to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Ztrátu čeká i letos.

Výnosy podniku meziročně vzrostly o 663 milionů na 19,8 miliardy korun. Důvodem je především zvýšení maximálního limitu pro úhradu čistých nákladů univerzální služby, tedy služeb, které si od České pošty objednává stát. Tento limit byl v průběhu roku 2019 zvýšený z 0,5 miliardy na 1,5 miliardy korun ročně.

Pošta zároveň zvýšila o 132 milionů korun výnosy z doručování balíků. Naopak opět významně klesly výnosy z vnitrostátních listovních zásilek. Pokles kusů v tomto segmentu meziročně činil 8,2 procenta, což odpovídá 313 milionům korun.

Přestože jde o dosud nejvyšší ztrátu v historii pošty, je výrazně nižší, než byla původně plánována. Pošta v uplynulém roce začala náročný proces své transformace a letos v něm bude pokračovat. Vzhledem k tomu, že i pošta je negativně ovlivněna současnou epidemií, budeme muset jít v plánované restrukturalizaci ještě hlouběji.
Roman Schanner
finanční ředitel České pošty

Provozní náklady České pošty vzrostly meziročně o 818 milionů na 20,1 miliardy korun. Za růstem nákladů stojí především desetiprocentní zvýšení tarifních mezd z dubna 2019, které bylo nejvyšší za jedenáct let a vedlo k meziročnímu nárůstu osobních nákladů, tedy nákladů na zaměstnance, o 1,1 miliardy korun.

Pošta to udělala proto, aby kompenzovala dlouhodobě podhodnocené mzdy, zabránila odchodu zaměstnanců a souvisejícímu zhoršení kvality poskytovaných služeb. Dobrovolná fluktuace zaměstnanců díky tomu loni klesla o téměř o třetinu.

Finanční ředitel České pošty Roman Schanner uvedl, že ačkoliv není možné odhadovat dopady pandemie koronaviru, je podle něj jisté, že pošta i letos skončí ve ztrátě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 12 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent nově prodaných vozů v Česku tvoří elektroauta

Víc než čtyřicet procent nově prodaných vozů tvoří elektroauta. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
před 14 hhodinami

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
včera v 06:25

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
14. 5. 2026

Vedení Fedu přebere Warsh. Provází ho podezření z podřízenosti Bílému domu

Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.
14. 5. 2026
Načítání...