Poslanci chtějí EET zúžit jen na plátce DPH. Sněmovna podpořila návrh přes odpor vlády

Sněmovna v prvním čtení i přes nesouhlas vlády v demisi podpořila návrh 66 poslanců z různých politických stran, aby se elektronická evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. Podle návrhu by evidenci tržeb měly podléhat pouze takové osoby, jejichž obrat za předcházejících 12 měsíců přesáhl jeden milion korun, případně se k dani registrovaly dobrovolně.

Vláda s návrhem již dříve vyslovila nesouhlas a ve středu ho odmítla před poslanci i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předloha ale odolala návrhu na zamítnutí, který hnutí ANO vzneslo. Podporu našla u 77 poslanců, zatímco stejný počet hlasoval pro zamítnutí. Pro zamítnutí byli poslanci ANO a KSČM.

Podle vlády je navržené zúžení okruhu povinných subjektů příliš zužující s ohledem na efektivitu zákona. Vláda poukázala například na to, že podnikatelé často ve snaze vyhnout se milionové hranici pro registraci k DPH vykazují nižší tržby. Navrhovaná výjimka by se podle vlády týkala většiny podnikatelů a evidence tržeb by tak ztratila efektivitu. Podle ministryně Schillerové by z EET v důsledku přijetí návrhu vypadlo 60 procent podnikatelů.

Vláda poukazuje i na to, že návrh zmiňuje pouze registrované plátce DPH, nikoli všechny. Odvolává se přitom na to, že plátcem se stává osoba, která překročí milionový obrat, a toto postavení nezávisí na tom, zda se přitom zaregistrovala.

Podoba EET není ani po zásahu Ústavního soudu přijatelná, tvrdí kritici

Předkládající poslanci argumentují tím, že podoba zákona o EET není ani po nedávném zásahu Ústavního soudu přijatelná, když nepřiměřeným způsobem zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele. „My se nedomníváme, že toto opatření může systémově pomoci i v případě, kdy jsou zatížení ti nejmenší, kteří nemají obrat nad jeden milion korun,“ prohlásil na adresu EET zástupce předkladatelů Vít Rakušan (STAN).

Ústavní soud loni v prosinci například zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Třetí vlna se týká svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá potom vybraných řemesel a výroby. Soud také zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu.

Ministryně Schillerová nyní řekla poslancům, že ministerstvo již připravilo novelu, která reaguje na rozhodnutí soudu. Počítá v ní s tím, že zavede nový off-line režim pro nejmenší podnikatele. Ministryně také popsala, že ministerstvo chce v novele vyjmout z EET přednostně fyzické osoby neplátce DPH, a to podle výše hotovostních plateb. Ministerstvo bude také navrhovat, aby třetí a čtvrtá vlna byly zavedeny současně.

  • EET zavedla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zákon prosadil tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO).
  • Vláda složená ze zástupců sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL si od zavedení EET slibovala omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicoví politici však už před spuštěním evidence upozorňovali, že systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje.
  • Zákon o EET přijala vláda v červnu 2015, platit měl již od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal, schvalování ve sněmovně provázely obstrukce opozice. Koalice nakonec prosadila hlasování na 10. února 2016, kdy byl zákon ve třetím čtení přijat. Senát jej schválil v březnu, prezident Miloš Zeman podepsal 30. března 2016.
  • EET začala v první vlně platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 v rámci druhé vlny pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
  • Po roce fungování EET evidovalo své tržby přes 160 tisíc podnikatelů. Koncem února 2018 Finanční správa uvedla, že spolu s celní správou od zavedení EET provedly skoro 95 tisíc kontrol a uložila zhruba 5900 pokut za 55 milionů korun. Kvůli neplnění EET bylo zavřeno 16 provozoven, polovina z nich už ale činnost obnovila.
  • Na podporu EET spustilo ministerstvo 1. října 2017 účtenkovou loterii. Její první losování se uskutečnilo 15. listopadu 2017.
  • Do EET zasáhl v prosinci 2017 Ústavní soud, když mimo jiné zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. Třetí fáze měla původně začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci.
  • Nyní se počítá se společným startem třetí a čtvrté etapy. K tomu má dojít půl roku po začátku platnosti novely zákona o evidenci tržeb. Očekává se, že její schvalování v parlamentu bude doprovázet velká politická bitva. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 46 mminutami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...