Už od prosince se lidé budou setkávat s novým značením piva. Nejvýraznější je změna u 11° a 12° piv, kde se oddělí svrchně kvašená piva od ležáků a získají označení „plná“ piva. Vyplývá to z novely vyhlášky ministerstva zemědělství. Pivovary však nebudou muset hned vše přeznačit, staré etikety mohou používat do prosince 2019.
Piva, která jsou vyráběna technikou spodního kvašení a mají podíl extraktu původní mladiny mezi 11 a 12 procenty, tedy jsou označovaná jako 11 a 12stupňová piva, se budou nazývat ležáky. Jejich svrchně kvašené varianty budou plná piva. Místo speciálních piv o 13 a více stupních se zavádí kategorie silných piv. Pivo se sníženým obsahem alkoholu se bude nově nazývat nízkoalkoholickým.
- Nealkoholické pivo, které má do 0,5 procenta objemu etanolu, bude nadále nealkoholickým.
- Pivo se sníženým obsahem alkoholu, tedy mezi 0,5 až 1,2 procenta objemu alkoholu, bude nově nazývané nízkoalkoholické pivo.
- Stolní pivo se stupňovitostí do 6 své označení nemění.
- Výčepní pivo se stupňovitostí mezi 7 a 10 své značení nemění.
- Ležákem se stupňovitostí 11 až 12 budou nadále jen piva spodně kvašená.
- Nově vzniká kategorie plných piv, která mají také stupňovitost 11 až 12, ale jsou svrchně kvašená.
- Speciální pivo se stupňovitostí od 13 výše se přejmenuje na silné pivo.
- Atypickým pivním nápojem se bude označovat nápoj na bázi piva s modifikovaným podílem sladu nebo modifikovaným způsobem kvašení.
„Vyhláška reaguje na nové trendy ve výrobě potravin, což uvítají jak výrobci, tak spotřebitelé. Pořádek ve značení potravin a nápojů je nutný, protože je důležité, aby zákazník věděl, co přesně je mu pokládáno na stůl či co si dává do nákupního košíku,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Úpravu vítají svazy pivovarů i minipivovarů
Českomoravský svaz minipivovarů podle svého prezidenta Jana Šuráně změnu vítá, dále však podle něj v úpravě zůstávají nelogičnosti. Předpis by se podle něj měl aktualizovat každé dva roky. „Do toho značení budeme šít dál, nyní už snad podpořeni i velkými pivovary, které začaly vařit piva typu ‚ale‘, ‚stout‘ a začaly vařit i s malými pivovary,“ řekl. Podle něj je třeba zavést značení druhů piv. „Ležák by byl ležák, ať je to osmička nebo dvacítka – byl by to druh výroby piva,“ dodal.
Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová míní, že roční lhůta na úpravu etiket je dostatečně dlouhá. Pivovary podle ní nové značení piv vítají, ale další novelizaci značení už neočekávají.
Ministerstvo uvedlo, že kromě samotných piv vyhláška nově umožní prodávat takzvaný atypický pivní nápoj. „Jde o nápoj, který nesplňuje požadavky na pivo, ale je vyrobený na bázi piva s upraveným podílem sladu nebo způsobem kvašení,“ dodal úřad.
Vyhláška upravuje také nealkoholické nápoje. K výrobkům označovaným jako čerstvé šťávy nepůjde přidávat další složky s výjimkou bylin a semen rostlin, nepůjde je také tepelně nebo chemicky upravovat. Do přírodních šťáv nebude možné přidávat nic dalšího. „Medovinu lze nově za splnění podmínek označit i jako medové víno. V případě, že je při výrobě medoviny použit například cukr, líh nebo víno, označí se jako dezertní medovina,“ dodalo ministerstvo.
Loni poprvé po pěti letech výroba klesla
Výstav českých pivovarů pro tuzemský trh se letos do konce srpna zvýšil o dvě procenta, exportní výstav o 16 procent, sdělili v říjnu zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Množství vypitého piva v hospodách a restauracích však i nadále klesá, naopak o čtvrtinu vzrostla obliba piva v plechovkách. Absolutní údaje svaz nezveřejnil.
Loni po pěti letech růstu výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Export se naopak zvýšil o 4,5 procenta. Stále více se prodává pivo balené proti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům.
