Varšava - Představitelé Polska a Švédska volají po rychlé akci na pomoc Lotyšsku, aby se hospodářská krize z Pobaltí nešířila do ostatních evropských ekonomik. V uplynulých dnech vyšlo najevo, že věřitelé už nejsou ochotni kupovat lotyšské dluhopisy a nejkratší úroková sazba v zemi s vyšším rizikem vystřelila až na rekordních 25 procent. Lotyšské ekonomice hrozí, že se letos propadne o 20 procent. Země se snaží vyhnout znehodnocení své měny, která by dále zhoršila hospodářské vyhlídky na východě Evropy a postihla švédské banky. Investoři vnímají Švédsko jako jakýsi "penězovod" do Pobaltí, vysvětlil analytik Next Finance Vladimír Pikora.
Obavy Polska a Švédska z negativního dopadu v regionu jsou ale podle některých hlasů nadsazené. Vyjádřil se tak jeden z výše postavených představitelů Mezinárodního měnového fondu (MMF), dále někteří ekonomové a ministerstva dvou dalších států. Byli by ale raději, kdyby Lotyšsko navázalo kurz svého latu na euro.
Premiér Lotyšska Valdis Dombrovskis ujistil, že se kabinet k devalvaci latu nechystá. Dodal, že o takovém kroku dnes země s MMF a EU nejednala. „Hrozí, že se situace v Lotyšsku rozšíří do regionu,“ varoval Dariusz Filar, člen měnového výboru polské centrální banky. Situace si podle něj žádá reakci širšího rozsahu, nejen na lotyšské úrovni. Podrobněji se k tomu ale nevyjádřil. Filarova poznámka oslabila regionální měny. Polský zlotý klesl nejníže za pět týdnů a maďarský forint také výrazně oslabil.
Vladimír Pikora, analytik Next Finance:
„Ačkoli je evidentní, že dopad devalvace jedné země na střední Evropu není bezprostředně zásadní, řada spekulantů hází celou střední a východní Evropu do jednoho pytle, (…) dokud se situace v Lotyšsku nestabilizuje, přijdou další oslabující vlny koruny.“
Mezinárodní měnový fond a Evropská komise doporučily, aby Lotyšsko ještě omezilo rozpočtové výdaje, než zemi poskytnou další prostředky na pomoc v hospodářské krizi. Jednání o finanční injekci stále pokračují.
