Kontroly elektronické evidence tržeb (EET) selhávají, 13 procent českých a 19 procent „asijských“ prodejen podle průzkumu společnosti Nielsen nevydává zákazníkům účtenky. Situace je horší ve městech, z krajů je povinnost nejvíc porušována ve Středočeském a Jihomoravském. Průzkum si u agentury zadala Asociace českého tradičního obchodu.
Ministerstvo financí považuje prováděné kontroly za vypovídající, průměrný počet terénních kontrol Finanční správy je 200 denně. Současný stav ovšem podle Asociace českého tradičního obchodu vede opět ke znevýhodňování poctivých obchodníků.
„Bylo zkontrolováno celkem 614 potravinářských prodejen v rámci celé ČR. Polovina prodejen byla provozována českými podnikateli, druhá polovina pak asijskými obchodníky,“ uvedl Lubomír Mechura ze společnosti Nielsen.
Z průzkumu vyplývá, že ve městech je rozdíl mezi asijskými a českými obchody ještě vyšší.
„Poměr nevydaných účtenek 12:21 procent v neprospěch asijských obchodníků jasně ukazuje na větší anonymitu města a tedy i větší možnost zákon obcházet. Proto by zejména ve městech měly být kontroly u problémových skupin obchodníků důslednější,“ dodal předseda asociace Zdeněk Juračka.
V Praze nebyla vydána účtenka ve 27 procentech případů českých a ve 36 procentech kontrol ostatních prodejen. Ještě hůře dopadly nákupy ve Středočeském a Jihomoravském kraji, kde nebyla účtenka vydána ve 42 procentech, resp. 47 procentech kontrol asijských prodejen.
Pro české obchodníky nedopadla situace dobře v Ústeckém kraji, kde účtenku nevydalo 35 procent českých obchodníků, což je o 20 procent více než v případě asijských.
„V kontextu těchto výsledků je nepochopitelná situace, kdy u obchodníka, jehož tržby i počty nákupů po zavedení evidence jsou zcela kontinuální s výsledky před jejím zavedením, proběhly v několika týdnech po zavedení EET celkem tři kontroly dodržování zákona, aniž by zjistily jakékoliv jeho porušení,“ uvedl předseda Družstva Eso market Jiří Štorch.
Finanční správa již na konci ledna odmítla tvrzení, že by byl její přístup ke kontrolám laxní. Kontroly považuje, na rozdíl od průzkumu na malém vzorku provozoven, za vypovídající údaj.
„Finanční správa společně s celníky provedla v terénu za celou dobu fungování EET 84 486 kontrol s odhaleným pochybením 20 procent,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Denně zkontrolují úředníci dvě stovky podniků. „Poctivě evidující podnikatele můžeme ujistit, že jejich konkurenty, kteří se EET vyhýbají, čekají sankce do výše až 500 tisíc korun a v případě opakovaného porušení povinností i dočasné uzavření provozovny,“ dodal Žurovec.
Upozornil, že zatímco podle studie AČTO v Karlovarském kraji nenašli žádnou prodejnu, která by pochybila, Finanční správa zde našla 33 procent pochybení při 1777 kontrolách. Kontroly se podle něj nevyhýbají žádným typům provozoven, ale primárně se zaměřují na problematické obchody. Dosud udělili kontroloři pokuty ve výši 44 milionů korun.
Asociace českého tradičního obchodu sice zavedení EET podporuje jako nástroj, který je schopen narovnat tržní prostředí, požaduje ale splnění tří základních podmínek – EET má být zavedeno plošně bez výjimek, náklady na zavedení mají být prodejcům refundovány a dodržování zákona má být důsledně kontrolováno. Podle Juračky ale ani jedna z těchto podmínek nebyla kompletně splněna.
Firmy a podnikatelé ve velkoobchodu a maloobchodu musejí evidovat tržby od loňského března. Zavedení třetí a čtvrté fáze připojování k EET pozastavil v prosinci loňského roku Ústavní soud.
