Brusel - Evropská komise nechce při posuzování národních rozpočtů plně zohlednit náklady na penzijní reformy, o což usilují některé členské státy unie včetně České republiky. Návrhy na zpřísnění sankcí za porušení unijních rozpočtových pravidel, které komise ve středu posuzovala, sice s určitou tolerancí počítají, ale nikoliv úplnou. Brusel se totiž domnívá, že s odpuštěním nákladů na reformu důchodů by nesouhlasilo především Německo.
„Jsem skeptický, pokud jde o šance na změnu kvalifikace nákladů na penzijní reformy. Berlín by s tím nesouhlasil,“ prohlásil eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski v polském vydání magazínu Forbes.
O větší toleranci při posuzování rozpočtových pravidel usilují prakticky všechny středoevropské a východoevropské země, včetně České republiky. Většinu z nich totiž reforma penzí, která si žádá vysoké náklady, teprve čeká. Nyní hrozí, že jednotlivé vlády se prostřednictvím reformy budou snažit vylepšit udržitelnost veřejných financí státu, ale Brusel je za to bude paradoxně pokutovat, protože při její realizaci velmi pravděpodobně překročí hranici rozpočtového schodku, která je stanovena na tři procenta hrubého domácího produktu.
„Návrhy komise jsou opravdu neadekvátní. Dopad na veřejné finance v případě takových reforem roste s časem. Pro nás to není řešení, a není to ani řešení pro země, jako je Česká republika, a koneckonců ani pro země západní Evropy, které začínají chápat, že s takovými reformami budou muset začít,“ prohlásil před dnešním jednáním ministrů financí EU v Bruselu polský ministr financí Jacek Rostowski. Podle něj návrh komise nabádá země, aby žádné reformy raději nedělaly.
Komise chce členských státům dovolit, aby náklady na penzijní reformu mohly odepisovat jen pět let, ale zřejmě by nemohly zahrnout všechny finanční prostředky. Podobných úlev by navíc mohly využít jen země, jejichž celkové zadlužení nepřesahuje 60 procent HDP, což Česko splňuje.
Jen v Polsku představují náklady na penzijní reformu, kterou už vláda před časem odstartovala, zhruba dvě procenta HDP ročně. Země tak bude letos hospodařit s deficitem až 7,5 procenta HDP, což je výrazně více, než evropská sedmadvacítka povoluje.
A podobně na tom bude i Česká republika. První varianta reformy připravené Bezděkovou komisí, kdy by se 20 procentních bodů z 23procentní sazby pojistného odvádělo do současného systému a vedle by vznikl nový fondový pilíř, počítá s tranzitivními náklady reformy ve výši 15 až 30 miliard ročně, tedy zhruba 0,5 až 1 procenta HDP. Druhá uvažovaná varianta, kde by do prvního pilíře tvořeného současným systémem šlo všech 23 procent odváděných z hrubé mzdy a vedle něj by existoval i druhý pilíř, by stát vyšla na 25 až 28 miliard korun ročně, tedy zhruba 8 až 9 desetin procenta HDP.
