Ostravská huť Liberty sníží na čas výrobu oceli o pětinu. Propouštění nechystá

Ostravská huť ze skupiny Liberty Steel (do nedávna z ArcelorMittalu) dočasně sníží výrobu oceli o 20 procent. Pokles produkce neovlivní zaměstnanost, ale pracovníci budou ve větší míře čerpat dovolené nebo se přesunou na jiné činnosti. Firma pokles výroby zdůvodňuje růstem cen surovin i povolenek CO2 a také dovozem oceli ze zemí mimo Evropskou unii, který považuje za neférový.

Ostravská huť má i s dceřinými společnostmi 6300 zaměstnanců. Kapacita výroby podniku je 3,6 milionu tun oceli, v současnosti vyrábí ročně 2,2 milionu tun a produkci chce nyní podle mluvčí Barbory Černé Dvořákové omezit pouze dočasným zpomalením tempa; odstavení výrobních zařízení nechystá.

Podle generálního ředitele ostravské huti Ašóka Patila nebyly poslední měsíce pro ocelářský průmysl v Evropě příznivé a huť na ně musí reagovat. „Cena poplatků za CO2 jen za poslední rok a půl stoupla o 264 procent, cena rudy se od počátku roku zvýšila o 65 procent, dovoz levné oceli vzrostl o 13 procent a dosáhl čtvrtiny celkového objemu spotřeby oceli v EU. A navíc Evropská komise nyní navýšila kvóty na dovoz oceli o dalších pět procent, navzdory už tak složité situaci na trhu a oslabujícím ekonomikám EU,“ uvedl Patil.

Břímě dovozu

Podle mluvčí dovoz levné oceli do Evropy vzrostl meziročně na 39,2 milionu tun, přičemž celková spotřeba oceli v EU loni činila 164 milionů tun. „Každá čtvrtá tuna spotřebovaná v Evropě je vyrobena ve třetích zemích, kde výrobci nemusejí dodržovat žádné emisní limity ani nejsou součástí programů na snižování produkce CO2, tudíž vyrábějí s podstatně nižšími náklady. V prostředí, kde nemáte nastavena stejná pravidla pro všechny účastníky soutěže, je dlouhodobě těžké konkurovat,“ uvedl Patil.

Bohužel ta situace je špatná, ale je to otázka trhu. Nevnímáme to, že by to byl problém převzetí firmy, ale vnímáme to vyloženě jako problém trhu ve všech evropských hutních podnicích.
Petr Slanina
předseda odborářů

Předseda Základní organizace OS KOVO v ostravské huti Petr Slanina řekl, že vedení podniku aktuální situaci s odbory konzultovalo. Navýšení kvót na dovoz oceli je podle něj nepochopitelný krok. „Je to něco, co je proti ocelářství a vnímáme to tak, že asi nějaké jiné lobby zapracovalo. Je to likvidace ocelářství v Evropě,“ míní Slanina.

Havlíček: Omezení výroby se změnou vlastníka nesouvisí

Vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) v pondělí generální ředitel ostravské huti ujistil, že snížení výroby není důsledkem změny vlastníka. „Situaci řešíme s odbory, které potvrzují názor Liberty,“ uvedl Havlíček.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že za tímto účelem pojede v pátek do Ostravy náměstkyně ministra průmyslu Silvana Jirotková a následně i ministr Havlíček. „Součástí návštěvy bude i podpis memoranda mezi ministerstvem a Liberty o dalším investičním rozvoji společnosti, ministerstvo by mělo mít i svého zástupce v dozorčí radě společnosti,“ řekl Babiš.

Handelsblatt: Evropskému ocelářství hrozí recese

Podle analytika Lukáše Kovandy škodí českému i evropskému ocelářství vysoké ceny železné rudy, zdražování emisních povolenek a dovoz levné oceli zejména z Číny, odkud zesílily dodávky do Evropy po zavedení cel v USA. Pozitivně však může působit zlevnění koksovatelného uhlí.

„Cena železné rudy je na pětiletém maximu. Levná ocel nejen z Číny přitom způsobuje omezení výroby v Ostravě či Košicích, hrozí propouštění,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Ceny železné rudy podle něj rostou kvůli omezení dodávek rudy z Brazílie a Austrálie, což jsou klíčoví světoví těžaři. Zároveň se čínská výroba oceli v červnu meziročně zvýšila o desetinu a průměrná denní produkce vystoupala na rekord, z celosvětového hlediska je stále levná.

Předseda správní rady Ocelářské unie Jan Czudek doplnil, že situaci ještě zhoršuje zpomalování růstu evropské ekonomiky. 

Německý ekonomický list Handelsblatt v pondělí upozornil, že evropskému ocelářství hrozí recese. Zatímco konkurence v Indii a dalších rychle rostoucích ekonomikách jde od jednoho rekordu k druhému, objemy zakázek v Evropě klesají. Zároveň roste cena železné rudy. Společně s velkým převisem nabídky na globálním trhu s ocelí vzniká pro zdejší výrobce nebezpečná kombinace nepříznivých faktorů.

Dva týdny s novým názvem i majitelem

Ostravská huť nyní patří do skupiny Liberty Steel a je součástí globálního uskupení GFG Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty. Skupina převzala řízení podniku počátkem července, kdy byl dokončen prodej huti původně vlastněné skupinou ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala. Proces prodeje podniku byl složitý a odbory vůči němu měly výhrady. Obávaly se, že prodej může huť trvale poškodit.

Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců ostravské huti loni činil 39 180 korun. Huť vyrábí ocel pro stavebnictví, strojírenství i petrochemický průmysl, je českým lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než čtyřiceti zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 4 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 22 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled