Okázalý luxus se letos v Davosu nenosí

Davos – Ve švýcarském Davosu pokračuje každoroční, letos již čtyřicátý, ekonomický svátek - Světové ekonomické fórum. V alpském městě se vystřídá více než 30 hlav států a půl třetího tisíce špiček z politiky, obchodu a kultury. Davos se proto proměnil v nedobytnou pevnost. Bezpečnost světové elity z více než 90 zemí zajišťují vrtulníky a přes 5 000 vojáků a policistů. Fórum se dnes neslo také v duchu ekonomických potíží Řecka. Na zemi se vede politický a finanční útok jako na slabý článek, z eurozóny však nevystoupí, uvedl řecký premiér Jorgos Papandreu.

„Nechtějí okázalý luxus, to znamená méně šampaňského. Místo něj spíš víno, od kaviáru se uchylují spíš k místním jídlům, aby nedávali světu falešné signály,“ komentuje pochmurnou náladu způsobenou odeznívající ekonomickou krizí v Davosu Ernst Wyrsh, generální manažer z hotelu Belveder.

Šéfové bank se obávají Obamových návrhů

Nahrávám video

Nejdiskutovanějším tématem jsou návrhy amerického prezidenta Baracka Obamy například na rozdělování velkých bank či zvláštní bankovní daň. Někteří ekonomové prezidentovi dávají za pravdu. Souhlasí, že když jsou finanční instituce příliš velké, jsou blízko selhání. Podle nich je třeba separovat investiční a komerční bankovnictví. „Souhlasím s prezidentem Obamou. Dámy a pánové, pokud budeme nadále udržovat nerovnováhy, které jsou příčinou toho všeho, z krize se nedostaneme,“ uvádí francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Šéfové podnikatelské sféry se ale Obamových silných slov obávají. Bojí se přílišného zásahu vlád do finančnícho sektoru. Někteří jako třeba šéf Goldman Sachs Lloyd Bnakfein svojí účast na fóru odmítli.

Každý rok se město jen hemží limuzínami a vrtulníky. Letos se organizátoři rozhodli pro propagaci snižování emisí oxidu uhličitého. Výzvu vyslyšeli jen někteří. Ti se vozí v golfových vozících nebo jezdí kočárem.

V Davosu se probírají také ekonomické problémy Řecka

Podle řeckého premiéra Jorgose Papandreua vedou finanční spekulanti a politické nebo finanční subjekty tlakem na Řecko jako na slabý článek eurozóny útok na celou měnovou unii. Papandreu zdůraznil, že Atény z eurozóny vystoupit nehodlají. Němečtí a francouzští činitelé mezitím popřeli zprávy, podle nichž plánují země eura poskytnout Řecku finanční pomoc, s níž by překonalo těžkou rozpočtovou krizi.

Jorgos Papandreu, řecký premiér:

„Je to útok na eurozónu ze strany jistých zájmů, politických nebo finančních, a některé země jsou často využívány jako slabý článek.“

„Cílem jsme nyní my a roli v tom hraje zejména postranní motiv nebo nějaký plán, a samozřejmě i spekulace na světových trzích,“ objasňoval premiér. Uvedl však, že Řecko je zodpovědné za to, že uvede své finance do pořádku, a eurozóna mu při tom pomůže udržet disciplínu.

Navíc řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu dnes popřel, že by Řecko jednalo s Čínou o prodeji svých dluhopisů, a dodal že Atény chtějí získávat peníze k pokrytí dluhu stále především na evropských trzích: „Rozhodně neexistuje žádná dohoda a čínským vládním místům nebyly předloženy žádné žádosti.“ Dohady o finanční záchraně Řecka Čínou, které se ve středu objevily ve světovém tisku, označil ministr za směšné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 4 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 6 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 17 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 22 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.