Odbory ve Škodě přitvrzují vyjednávání. Vypověděly dohodu o směně navíc v Mladé Boleslavi

Nahrávám video

Kolektivní jednání v automobilce Škoda Auto v Mladé Boleslavi vstoupila do ostřejší fáze. Odbory Škody Auto vypověděly dohodu o flexikontech, tedy směně navíc z pátku na sobotu v Mladé Boleslavi. Přistoupily zároveň na možnost dalšího kola kolektivního vyjednávání ve čtvrtek. V případě krachu ale vypoví odbory také dohody o vícesměnných systémech pracovní doby.

Minulý týden odboráři nepřijali nabídku vedení na růst tarifních mezd o deset procent a vyplacení mimořádné prémie 5000 korun ve mzdě za duben, kterou podle nich firma označila za konečnou nabídku. Podle odborářů ale byla nedostatečná.

Pokud nastane stávka, budou odboráři požadovat růst tarifních mezd o 14 procent, píšou na webu po úterním vyjednávání, kdy firma podle odborů vyjádřila ochotu zaokrouhlit variabilní bonus na 60 tisíc korun. Původně činil bonus lehce přes 57 tisíc korun. Tuto nabídku nepřijali.

Vícesměnný systém zavedla dohoda v lakovně v Mladé Boleslavi a v Kvasinách

V prosinci se automobilka s odbory dohodla na prodloužení dohod o práci ve vícesměnných systémech. Klasický systém práce ve Škodě činí 15 směn za týden, továrna v Kvasinách na Rychnovsku má do konce letošního roku fungovat v osmnáctisměnném systému, lakovna v Mladé Boleslavi v sedmnáctisměnném systému.

Zaměstnanci se tak mezi sebou dělí také o pracovní soboty. V případě vícesměnných systémů se však týdenní pracovní doba zaměstnance nemění, jen se rozděluje do více dnů, lidé za ně navíc dostávají speciální příplatky.

Součástí první části kolektivního vyjednávání byla také dohoda o flexikontech, což je páteční noční směna v Mladé Boleslavi nad rámec klasického směnného systému. Tu nyní odbory vypověděly, a pokud krachnou jednání, budou nejpozději do konce dubna vypovězeny i dohody týkající se lakovny v Mladé Boleslavi a Kvasin.

Průměrná hrubá dělnická mzda ve Škoda Auto činila loni 40 557 korun, tedy zhruba o deset procent víc než v roce 2016. Škoda Auto, jeden z největších zaměstnavatelů v Česku, je součástí německého koncernu Volkswagen. Ve třech výrobních závodech v Česku zaměstnává zhruba 30 tisíc lidí. Vyrábí také v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, a na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s místními partnery. Automobilka loni dodala rekordních 1 200 500 aut.

„Odboráři nechtějí dělat o víkendech a chtějí také vyšší nárůsty, které by odpovídaly nárůstu v okolních zemích. Chtějí jednoznačně využít situace, kdy Škodovka nestíhá vyrábět nové automobily,“ podotkl k situaci šéfredaktor Automakers Erich Handl. Podle něho by chtěli také zopakovat loňský úspěch svých slovenských kolegů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 6 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 19 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 20 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.