Nový majitel Crystalexu zaměstná první lidi

Nový Bor – Nový majitel zkrachovalých skláren Crystalex v Novém Boru už přebírá areál a technologii. Výrobu chce firma CBC Invest rozjet na začátku příštího roku a výhledově zaměstnat až 500 lidí. Ti první nastoupí už příští měsíc. Zakázky má firma zatím jen na automatickou výrobu. Zprovoznit chce minimálně dvě linky. Skláře, kteří pracovali v ruční výrobě, ale nový majitel nezaměstná.

Za novoborské sklárny zaplatila CBC Invest bezmála 363 milionů 700 korun. Další miliony bude muset firma s ruským kapitálem investovat do znovuzprovoznění automatických linek, které devět měsíců stojí. Už v říjnu proto přijme zhruba deset údržbářů, kteří stroje opraví. Vyrábět se začne v lednu. Začátkem příštího roku by mělo podle výkonného ředitele Crystalexu Jiřího Hudery ve sklárnách pracovat kolem dvou set lidí. V průběhu dalších tří až čtyř měsíců, kdy nastartuje další agregát, by jejich počet měl vyrůst na 400 až 500.

Nový majitel neplánuje, že by v Novém Boru obnovil uměleckou výrobu. „Je otázka, jestli v budoucnu by se našel dostatek zakázek,“ vysvětluje předseda odborového svazu Crystalexu František Kuric. Do skláren se tak zřejmě nevrátí pracovníci, kteří dříve pracovali v ruční výrobě.

Nahrávám video
Reportáž Lucie Pokorné
Zdroj: ČT24

Novoborsko patří mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností v Česku. Bez práce je tu kolem sedmnácti procent obyvatel, tedy přes 2 400 lidí. Krach klíčového zaměstnavatele pocítili i obchodníci a restaurace, kterým klesly tržby. Ve městě se zvýšil počet drobných krádeží. Obnovení výroby v Crystalexu proto provázejí velká očekávání z nabídky nových pracovních míst. „Kdyby to bylo 200 osob, tak jsme rádi za každé snížení míry nezaměstnanosti. Už to změní situaci přímo ve městě,“ uvedla ředitelka Úřadu práce v České Lípě Zdeňka Cibulková.

Značku Crystalex znají v celém světě. Noví majitelé sklárny proto název firmy nijak výrazně měnit nechtějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 9 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 11 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 16 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 17 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 18 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánovčera v 18:35

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...