Berlín/Paříž - Německo a Francie v roli velkých evropských ekonomik po Řecku požadují, aby zavedlo přísnou hospodářskou politiku, pokud má mít k dispozici 45 miliard eur od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. S tímto názorem přišli německý ministr financí Wolfgang Schäuble a francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová. Ovšem zaznívají i obavy, zda bude projednávaná pomoc dostatečná.
Podle Schäubleho je důrazná restrukturalizace řecké ekonomiky nevyhnutelná a naprosto nutná podmínka, pokud mají EU a Berlín schválit to, co Atény požadují. Ministr pro dnešní vydání deníku Bild varoval, že odpověď na páteční řeckou žádost může být kladná i záporná.
Bude pomoc pro Řecko dostatečná?
Řecko slíbilo úsporná opatření za miliardy eur, musí ale udělat další kroky, aby unii a fond uspokojilo. S žádostí na aktivaci pomoci se Atény obrátily na fond a Evropskou unii v pátek. Podle Kanady se ale některé země obávají, zda se bude jednat o dostatečný balík pomoci. Desetileté řecké státní obligace mají kvůli tomu výnosnost nad 8,7 procenta, což představuje výrazných 5,67 procentního bodu nad takovými dluhopisy německé vlády. Pro Atény to znamená, že se jim splácení dluhů prodražuje až nedosažitelně.
Kanadský ministr financí Jim Flaherty tento víkend ve Washingtonu připustil, že podle některých zemí Evropské unie a skupiny G20 není pomoc dostatečná. Hledá se proto ujištění, že desítky miliard eur pro Řecko budou jednorázovým a dostatečným krokem.
Také dle Lagardeové je pomoc překonat Řecku jeho potíže s dluhy nezbytná pro stabilitu eurozóny. Zároveň ale řekla, že půjde o směs shovívavosti a velké přísnosti.
