Nelegální insider obchody měly americkému makléři vynést pět miliard korun

New York – Více než čtvrt miliardy dolarů (přes pět miliard korun) měl podle americké prokuratury nezákonně vydělat na burze pomocí tzv. insider tradingu finančník Matthew Martoma. Podle Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) jde patrně o největší částku v historii a Martoma ji vydělal převážně na akciích farmaceutických společností.

Insider trading spočívá v obchodování na základě neveřejných informací a patří k nejčastějším a zároveň nejzávažnějším trestným činům, jichž se makléři dopouštějí. Při tomto způsobu obchodování využije makléř důležité kurzotvorné informace, které ostatní investoři nemají. Makléř tak může spekulovat, zda bude kurz akcie po zveřejnění informace klesat, nebo růst.

Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Menčíka je insider trading obrovským problémem po celém světě, nejen v Americe. Každý rok se objeví několik velkých kauz. „Jen v roce 2011 bylo v Americe odsouzeno za insider-tradingové obchody 75 lidí,“ uvedl Menčík v rozhovoru pro Ekonomiku ČT24.

Podle zdrojů agentury Reuters v minulosti Martoma pracoval jako manažer ve finanční společnosti CR Intrinsic Investors, která patřila do skupiny kolem hedgeového fondu SAC Capital. FBI tvrdí, že Martoma neveřejných informací zneužíval od roku 2006 do července 2008. Obviněn je ze zločinného spolčení za účelem spáchání finančního podvodu.

Tomáš Menčík, analytik společnosti Cyrrus:

"Čtvrt miliardy dolarů nevydělal on (Martoma – pozn. red.), vydělali to klienti fondu SAC Capital. On sám vydělal 9,4 milionu dolarů jakožto odměnu za kvalitně odváděnou práci, ač nelegální – to se tehdy ještě nevědělo. (…) S těmi penězi pravděpodobně nebude nic, zůstanou podle mého názoru tam, kde jsou. Klienti fondu SAC Capital s největší pravděpodobností nemohli vědět, odkud informace pocházejí – nemůžou být tedy penalizováni za to, že jejich makléř používal nelegální informace."

Agenti FBI zjistili, že Martoma se k neveřejným informacím poprvé dostal na Manhattanu, když se tam setkal s jedním lékařem. Ten v říjnu 2006 pracoval na vývoji léku proti Alzheimerově nemoci. Martoma se pak dostal k důvěrným informacím o konečných výsledcích testování přípravku.

Nahrávám video

JAKÉ JSOU DALŠÍ ZNÁMÉ PŘÍPADY INSIDER TRADINGU?

Červen 2003 – Bývalý výkonný ředitel společnosti ImClone Systems Sam Waksal byl odsouzen k sedmi letům vězení a pokutě 4,3 milionu dolarů (85,2 milionu korun) za daňové úniky a za zneužití informace o tom, že klíčový nový produkt jeho biochemické firmy nebude schválen státním úřadem k prodeji.

Duben 2004 – Bývalý ekonom americké investiční banky Goldman Sachs John Youngdahl byl odsouzen na 33 měsíců za zneužití interních informací při obchodování s vládními dluhopisy, které jeho bance zajistily okamžitý zisk 3,8 milionu USD (asi 75 milionů korun). Informaci o ukončení vydávání třicetiletých bondů americkou vládou dostal od známého novináře.

Duben 2011 – Americká prokuratura obvinila z insider tradingu bývalého právníka Matthewa Klugera a makléře Garretta Bauera. Oba si od roku 1994 do loňského března údajně přišli na zhruba 32,2 milionu dolarů (asi 550 milionů korun), když opakovaně zneužívali citlivé informace o chystaných fúzích a akvizicích.

Říjen 2011 – Newyorský soud poslal na 11 let do vězení zakladatele hedgeového fondu Galleon Raje Rajaratnama. Zároveň mu vyměřil pokutu deset milionů dolarů (180 milionů korun). Podle tisku to byl nejvyšší trest v USA za zneužívání důvěrných burzovních informací – Rajaratnam si vytvořil síť vysoce postavených lidí, mimo jiné představitelů firem IBM a Intel, kteří mu dodávali interní informace z významných podniků. Mezi lety 2003 a 2009 si takto vydělal téměř 64 milionů dolarů (1,2 miliardy korun).

Leden 2012 – Ze své funkce odstoupil guvernér švýcarské centrální banky Philipp Hildebrand, který je podezřelý, že věděl o měnových transakcích své manželky a že některé transakce i sám prováděl. Hildebrandovi loni v srpnu nakoupili asi půl milionu dolarů (10,1 milionu korun) jen krátce předtím, než centrální banka přijala opatření k citelnému oslabení švýcarského franku. O několik týdnů později byly dolary z Hildebrandova společného rodinného účtu prodány se ziskem asi 75 tisíc franků (1,6 milionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 6 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 18 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Malé modulární reaktory nejsou malé. A zatím ani moc vyzkoušené

Nové modulární reaktory přinášejí naději na bezpečný a stabilní zdroj elektrické energie s možností snadné výstavby. Nezávislé analýzy ale upozorňují, že nejde o zcela bezproblémová řešení.
před 22 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:22

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.