Nebezpečně nízké ceny hypoték se vrací k normálu, říká Rusnok. Trh s bydlením podle něj čeká „hladké přistání“

16 minut
Jiří Rusnok v pořadu Byznys ČT24
Zdroj: ČT24

Hypotéky nyní zdražují nejrychleji za posledních 10 let. V lednu také ubylo sjednaných hypoték. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok však nechce změnu přeceňovat. Stále vnímá pokračující přehřívání realitního trhu, ale věří, že dojde k ochlazování a „hladkému přistání.“ Uvedl to v pořadu Byznys ČT24. Naznačil také, že další zvyšování úrokových sazeb, kterými centrální banka ovlivňuje hypoteční trh, nedojde na březnovém zasedení, ale spíše v dalších čtvrtletích.

Čísla ukazují na určité zchlazení hypotečního trhu a snížení poptávky oproti dvěma předchozím rekordním rokům, uvedl generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Za hlavní příčinu považuje zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték ze strany ČNB. 

Průměrná úroková sazba hypoték letos v lednu stoupla na 2,28 procenta z prosincových 2,19 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Předloni v prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Tehdy začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb.

Hypotéky
Zdroj: ČT24

Rusnok považuje současnou situaci za postup k normálu. „Co jsme zažívali v minulých dvou, tří letech, nebyla normální situace,“ uvedl. Připomněl dobu, kdy banky nabízely hypotéky za sazby pod dvě procenta, dokonce kolem jednoho procenta. To podle něho není nic, co by tady v minulosti existovalo. 

 Rusnok podotkl, že hypotéky nejsou okrajovou částí trhu. „Tvoří u nás 60 procent veškerých úvěrů, “ zdůraznil. 

„Klienti už dnes při rostoucích cenách nemovitostí zvažují, jestli tu nemovitost koupit. Celkový zájem mírně opadá také kvůli tomu, že nemovitosti na trhu nejsou. V momentě rostoucích úrokových sazeb pak to už klienti vzdávají a radši budou čekat, co se bude dít dál na trhu,“ uvedl analytik společnosti Chytrý Honza Daniel Horňák.

Podle analytiků budou hypotéky zdražovat i v dalších měsících. Důvodem je hlavně nedávné zvýšení úrokových sazeb České národní banky.

Hypotéky
Zdroj: ČT24

Centrální banka podle Rusnoka nechce nikomu upírat jeho vlastní bydlení. Jde jí však o to, aby se komerční banky nedostávaly do neuvážených rizik. Aby se hypotéky rozumně splácely i tehdy, až přijdou těžší doby.

Připomněl, že cena nemovitostí je tvořena také nabídkou. A například v Praze ji výrazně ovlivňují různé administrativně-technické okolnosti.

Panuje takové trošku zvláštní přesvědčení, že čím budou levnější hypotéky, tím bude dostupnější bydlení. Ale ono to současně působí protisměrně. Čím je větší poptávka, která je mimo jiné umožněna levným financováním, tak to samozřejmě také zvyšuje ceny. Je třeba tohle všechno dávat do souvislostí“.
Jiří Rusnok

Byty podražily na konci loňského roku o skoro 12 procent. Rodinné domy pak stály o skoro osm procent víc.  I tak ale makléři tvrdí: Dobrý byt nám nevydrží v nabídce ani dva týdny, během pár dnů máme většinou hned několik zájemců.

Zájemců by ale časem mohlo ubývat. Ve hře je totiž znovu novela zákona o České národní bance. Ta původně počítala s tím, že dá centrálním bankéřům další pravomoce, jak hypoteční trh regulovat. Na aktuální podobě teď pracuje ministerstvo financí. Novelu by mohla vláda začít řešit v polovině roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 20 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...