Bankéři z ČNB se radili, jak ochladit zahřátou ekonomiku. Chtějí zpřísnit úvěry na bydlení

Ekonomice se daří, úvěry zdražují. Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby, od nich se právě odvíjí úrokové sazby komerčních úvěrů, tedy třeba i hypoték. Lze tak předpokládat po „zlatých časech“ nízkých úrokových sazeb hypoték další zdražování pořizování vlastního bydlení na dluh.

Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla minulý týden o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně.

Zvýšení úrokových sazeb je podle členů Bankovní rady ČNB žádoucí nejen z pohledu měnové politiky, ale i z pohledu finanční stability. „Všechny nástroje ČNB – měnový kurz, úrokové sazby i makroobezřetnostní opatření – aktuálně působí ve směru ochlazování zahřáté české ekonomiky,“ stojí  v aktuálně uveřejněném záznamu z jednání uskutečněného 1. února.

Odhady vývoje úrokových sazeb podle ČNB počítají s jejich zvýšením v prvním čtvrtletí letošního roku a následně s jejich stabilitou až do konce letošního roku. „Během roku 2019 se domácí úrokové sazby budou již opět plynule zvyšovat, mimo jiné i v důsledku návratu zahraničních sazeb do kladných hodnot,“ uvádí rada v záznamu z jednání. 

Mezi bankéři ale na jednání zazněl názor, že úrokové sazby nejsou vhodným nástrojem k řešení přehřáté situace na trhu nemovitostí, a i proto by měly být makroobezřetnostní nástroje ČNB do budoucna pevně právně ukotveny. ČNB usiluje o pravomoc určovat limity úvěrů na bydlení zákonem. Dnes tak činí pouze doporučením. 

Někteří členové bankovní rady negativně vnímali možné náklady poměrně dlouhého období stability sazeb v letošním roce. Během něj by totiž domácí měnová politika mohla čelit nepředvídatelnému protiinflačnímu šoku například ze zahraničí, proto i zaznělo, zda by pro hladší průběh vývoje úrokových sazeb nebylo lepší jejich zvýšení odložit na další zasedání.

Centrální banka také v minulém týdnu obnovila zveřejňování odhadu vývoje kurzu koruny vůči euru, který by měl být letos 24,90 koruny za euro. Příští rok ČNB počítá s posílením koruny na průměrných 24,50 koruny za euro.

  • Česká národní banka v prognóze z listopadu odhadla růst hrubého domácího produktu Česka v příštím roce na 3,4 procenta.
  • Ministerstvo financí podle listopadové prognózy očekává 3,3 procenta. 
  • Česká bankovní asociace prognózuje v říjnu pro rok 2018 růst o 3,2 procenta.
  • Hospodářská komora v listopadu odhadla růst českého hospodářství v roce 2018 na 3,6 procenta.

Odhadované posilování kurzu koruny letos bude podle ČNB odrážet zejména zvyšování úrokového rozdílu v Česku a v eurozóně a vliv pokračující uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky prostřednictvím nákupů aktiv.

„To však bude zároveň zvyšování domácích úrokových sazeb během letošního roku brzdit. Ve stejném směru bude působit i pokračování reálné konvergence české ekonomiky k zemím eurozóny spojené s rostoucí produktivitou práce,“ uvádí záznam z jednání.

V nové prognóze z minulého týdne ČNB zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 procenta z 3,4 procenta odhadovaných v listopadu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,2 procenta z předchozích 3,1 procenta. Pro rok 2017 nechala odhad růstu na 4,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 22 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 14 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
včera v 20:34

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled