Bankéři z ČNB se radili, jak ochladit zahřátou ekonomiku. Chtějí zpřísnit úvěry na bydlení

Ekonomice se daří, úvěry zdražují. Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila úrokové sazby, od nich se právě odvíjí úrokové sazby komerčních úvěrů, tedy třeba i hypoték. Lze tak předpokládat po „zlatých časech“ nízkých úrokových sazeb hypoték další zdražování pořizování vlastního bydlení na dluh.

Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla minulý týden o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovala bankovní rada jednomyslně.

Zvýšení úrokových sazeb je podle členů Bankovní rady ČNB žádoucí nejen z pohledu měnové politiky, ale i z pohledu finanční stability. „Všechny nástroje ČNB – měnový kurz, úrokové sazby i makroobezřetnostní opatření – aktuálně působí ve směru ochlazování zahřáté české ekonomiky,“ stojí  v aktuálně uveřejněném záznamu z jednání uskutečněného 1. února.

Odhady vývoje úrokových sazeb podle ČNB počítají s jejich zvýšením v prvním čtvrtletí letošního roku a následně s jejich stabilitou až do konce letošního roku. „Během roku 2019 se domácí úrokové sazby budou již opět plynule zvyšovat, mimo jiné i v důsledku návratu zahraničních sazeb do kladných hodnot,“ uvádí rada v záznamu z jednání. 

Mezi bankéři ale na jednání zazněl názor, že úrokové sazby nejsou vhodným nástrojem k řešení přehřáté situace na trhu nemovitostí, a i proto by měly být makroobezřetnostní nástroje ČNB do budoucna pevně právně ukotveny. ČNB usiluje o pravomoc určovat limity úvěrů na bydlení zákonem. Dnes tak činí pouze doporučením. 

Někteří členové bankovní rady negativně vnímali možné náklady poměrně dlouhého období stability sazeb v letošním roce. Během něj by totiž domácí měnová politika mohla čelit nepředvídatelnému protiinflačnímu šoku například ze zahraničí, proto i zaznělo, zda by pro hladší průběh vývoje úrokových sazeb nebylo lepší jejich zvýšení odložit na další zasedání.

Centrální banka také v minulém týdnu obnovila zveřejňování odhadu vývoje kurzu koruny vůči euru, který by měl být letos 24,90 koruny za euro. Příští rok ČNB počítá s posílením koruny na průměrných 24,50 koruny za euro.

  • Česká národní banka v prognóze z listopadu odhadla růst hrubého domácího produktu Česka v příštím roce na 3,4 procenta.
  • Ministerstvo financí podle listopadové prognózy očekává 3,3 procenta. 
  • Česká bankovní asociace prognózuje v říjnu pro rok 2018 růst o 3,2 procenta.
  • Hospodářská komora v listopadu odhadla růst českého hospodářství v roce 2018 na 3,6 procenta.

Odhadované posilování kurzu koruny letos bude podle ČNB odrážet zejména zvyšování úrokového rozdílu v Česku a v eurozóně a vliv pokračující uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky prostřednictvím nákupů aktiv.

„To však bude zároveň zvyšování domácích úrokových sazeb během letošního roku brzdit. Ve stejném směru bude působit i pokračování reálné konvergence české ekonomiky k zemím eurozóny spojené s rostoucí produktivitou práce,“ uvádí záznam z jednání.

V nové prognóze z minulého týdne ČNB zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 procenta z 3,4 procenta odhadovaných v listopadu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,2 procenta z předchozích 3,1 procenta. Pro rok 2017 nechala odhad růstu na 4,5 procenta.

Vydáno pod