Napětí mezi USA a KLDR vyděsilo investory. Prchají ke zlatu a zvažují perspektivu akcií

Atomové harašení mezi Washingtonem a Pchjongjangem vyděsilo investory napříč kontinenty a způsobilo výrazné propady na globálních akciových trzích. Investoři v obavách z vyhrocení konfliktu přesouvají část svých portfolií do bezpečných aktiv. Cena zlata tak posiluje ke svým několikaměsíčním maximům. Otázkou podle analytiků nyní je, zda současné napětí odezní, anebo ovlivní ceny akcií dlouhodobě.

Od prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že KLDR narazí na ohnivou zlobu, jakou svět neviděl, pokud bude vyhrožovat USA, se globální akciové indexy noří stále hlouběji. MSCI World index v minulém týdnu odepsal přes 1,5 procenta.

Nejvíce byly zvýšeným geopolitickým napětím zasaženy korejské a hongkongské indexy, které odevzdaly téměř čtyři procenta, shodují se analytici. Evropské burzy pak oslabovaly okolo dvou procent.

Vývoj burzovních indexů
Zdroj: KB

„Americké akciové trhy jsou zřejmě již proti podobným excesům svého prezidenta více imunní, nicméně i ty ztratily okolo 1,5 procenta,“ upozorňuje analytik Komerční banky Richard Miřátský.

„Sice je to nejspíše opět jen řinčení zbraní z obou stran, každopádně se znovu potvrdilo, že akcioví investoři jsou na otazníky v geopolitice citlivější než žlučníčkář na majonézu,“ konstatuje ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.

  • 8. srpna – KLDR už podle The Washington Post vyvinula miniaturizovanou jadernou hlavici, kterou může být vyzbrojena balistická raketa. Americký prezident Donald Trump ten den prohlásil, že Severní Korea by raději neměla dál Spojeným státům vyhrožovat, pokud ale bude, narazí na ohnivou zlobu, jakou svět neviděl.
  • 9. srpna – KLDR prý „pečlivě zkoumá“ možnost raketového útoku na americký ostrov Guam v Tichomoří, kde mají americké ozbrojené síly leteckou i námořní základnu. Americký ministr obrany zase Severní Koreji vzkázal, aby se vzdala všech akcí, které budou znamenat konec jejího režimu a jež zničí její národ.
  • 10. srpna – Severokorejská armáda uvedla, že do poloviny srpna připraví plán pro raketový útok na americký tichomořský ostrov Guam. O konečném provedení plánu podle ní rozhodne vůdce Kim Čong-un.
  • 11. srpna – Donald Trump dal najevo, že pokud se Pchjongjang zachová neuváženě, je namístě i vojenské řešení.
  • 15. srpna – Severokorejský vůdce Kim Čong-un dostal plány útoku na americké zámořské území, tichomořský ostrov Guam, ale rozhodne se až podle toho, jak se zachovají Spojené státy.
  • 16. srpna – Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil Donald Trump severokorejského vůdce, který prozatím odložil plány útoku na americký tichomořský ostrov Guam. „Jiná možnost by byla katastrofální a nepřijatelná,“ konstatoval Trump.
  • 17. srpna – Donald Trump slíbil vedení Jižní Koreje, že si v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje vyžádá jeho svolení. Oznámil to jihokorejský prezident Mun Če-in.

Jednorázový výkyv, či dlouhodobý dopad?

Otázkou podle anylytiků je, co se bude dít dále. „Zda současné relativně prudké propady cen akcií budou jen krátkodobou podrážděnou reakcí investorů na slovní přestřelku Washingtonu a Pchjongjangu, nebo vyhrocená geopolitická situace zafunguje jako spouštěcí mechanismus pro dlouhodobější proces korekce cen akcií,“ říká Miřátský. Analytici se totiž shodují v tom, že ty jsou především ve Spojených státech výrazně nadhodnocené.

Podle Šichtařové je přesto pro investory důležitější než geopolitika štědrost cetrálních bank a jejich nabídka levných peněz. A předpokládá se, že jejich štědrost začne klesat. Americká centrální banka (Fed) již zvýšila úrokové sazby z nula do 1–1,25 procenta a začne se postupně svých dluhopisů zbavovat. Do toho Evropská centrální banka může už na podzim začít omezovat výkupy dluhopisů. Ty prozatím každý měsíc pumpují na trhy 60 miliard eur. A investoři berou při výprodejích na akciových trzích za vděk právě zlatem.

Vývoj ceny zlata
Zdroj: KB

Na druhou stranu globální makroekonomické trendy zůstávají příznivé. Růst americké průmyslové výroby, silnou tvorbu nových pracovních míst a nezaměstnanost na historických minimech – to vnímají ekonomové pozitivně. „Pro americké akcie však vidíme pouze omezený růstový potenciál vzhledem k jejich vysokému ocenění,“ říká Miřátský. Na rozdíl od Evropy, kde jsou podle něho politická rizika pod kontrolou.

„Ačkoliv plný kalendář evropských politických událostí může vnášet na trhy krátkodobou volatilitu, naším základním scénářem je, že žádná protievropská politická strana nezíská většinu ve svém parlamentu. Britský (index) FTSE 100 by měla podporovat slabší libra. Ocenění akcií rozvíjejících se trhů podle nás zůstává proti rozvinutému světu i přes nedávné silné růsty levné. S očekávaným návratem hospodářského růstu a menšího tlaku na posilování dolaru předpokládáme příznivý vývoj akciových trhů rozvíjejících se zemí,“ dodává Miřátský.

Záleží i na Číně

Pro tým analytiků Komerční banky zůstává tak nadále favoritem Indie. Korejské akciové trhy jsou výrazně zasaženy současným geopolitickým napětím. Nicméně solidní firemní výsledky a uklidnění vnitropolitické situace jsou velkou podporou pro korejské akcie. V střednědobém horizontu by tak podle analytiků KB měla většina akciových trhů růst až přibližně do roku 2019, kdy očekávají zpomalení ekonomického růstu v USA a korekci na akciových trzích.

Hlavními riziky globálních akciových trhů jsou tak v současné době bezesporu geopolitické šoky, které mohou převážit nad dobrými hospodářskými výsledky společností i pozitivním makroekonomickým vývojem, míní řada ekonomů. Výrazné negativní dopady loňského brexitu na globální akciové trhy i současná severokorejská krize to jednoznačně potvrzují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 2 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 21 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 22 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.