Na sezonní zemědělské práce přijde příští rok 1500 Ukrajinců. Vláda zjednodušila jejich zaměstnávání

Vláda v pondělí schválila projekt, díky němuž by se mělo zjednodušit zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny v české zemědělské a potravinářské výrobě. Mělo by jít o 1500 lidí. Projekt by měl začít na začátku příštího roku. Cizinci by podle návrhu mohli práci vykonávat od půl do jednoho roku.

„Cílem opatření je rychlé a efektivní přednostní přijetí žádosti o zaměstnaneckou kartu bez nutnosti registrace v rezervačním systému k podání žádosti,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. V materiálu pro vládu také zmínilo, že „sezonní výkyvy potřeby pracovních sil spolu s nemožností obsazení pracovního místa vhodným uchazečem o zaměstnání mají za následek, že roste poptávka zaměstnavatelů po řešení potřebného počtu pracovních sil zaměstnáním pracovníků ze zahraničí“.

Projekt by podle ministerstva neměl narušovat český trh práce. Šlo by o pracovní pozice, které by měly být standardně zveřejněné v centrální evidenci volných pracovních míst, na něž můžou být najímáni držitelé zaměstnanecké karty.

Při výběru pracovníků budou jako garanti působit oborové organizace jako jsou Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR nebo Zemědělský svaz ČR. Projekt počítá s navýšením služebních míst na ministerstvu vnitra o čtyři posty, o jedno místo na ministerstvu zahraničních věcí a o sedm na Státním úřadu inspekce práce.

Cizinci s živnostenským oprávněním v ČR
Zdroj: ČSÚ
Cizinci z vybraných zemí s živnostenským oprávněním v ČR
Zdroj: ČSÚ

Vláda letos v únoru rozhodla, že původně stanovená kvóta zaměstnanců z Ukrajiny bude moci překročit 5000 lidí. Ministerstvo zahraničí od února zvýšilo měsíční kvótu pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince z 320 na 400. Po schválení personálního posílení generálního konzulátu ve Lvově, o kterém vláda rozhodla v únoru, se může kvóta zvýšit na 800.

Firmy si přesto stěžují na to, že zaměstnávání Ukrajinců je zdlouhavé kvůli špatně fungujícímu systému a také nedostatečnému personálnímu obsazení konzulátů. To kritizoval i prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Podle něj se na českých zastupitelských úřadech „dějí lumpárny“, zájemci o práci musí platit podle jeho informací až 1300 eur různým zprostředkovatelům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...