Na podporu českého exportu budou příští rok možná chybět miliardy

Praha – Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) může příští rok chybět až 5,9 miliardy korun na garance pro české exportéry. Tvrdí to vývozci, kteří výhled na rok 2010 považují za katastrofický. Žádají proto stát, aby prostředky určené na podporu exportu navýšil, a zdůrazňují, že se to České republice mnohonásobně vrátí. Ministerstvo financí bude s exportéry o navýšení pojistné kapacity EGAP teprve jednat. Vzhledem k vysokému deficitu a množícím se požadavkům na jeho snižování jsou ale vyhlídky na navýšení rozpočtu EGAPu jen minimální.

„Pokud se naplní nejčernější scénáře, pak nám v pojistných fondech bude v roce 2010 chybět 5,9 miliardy korun. Tato částka představuje 62 miliard korun nerealizovaného exportu,“ upozornil ředitel Mezinárodní obchodní komory v ČR Vladimír Šiška. Letos se podle něj EGAPu nedostává 1,7 miliardy korun, pomocí kterých by se mohl zaručit za vývoz v hodnotě 19 miliard korun.

Exportéři požadují od státu dorovnání pojistných fondů na úroveň, která jim zajistí plnohodnotnou státní garanci veškerého realizovaného vývozu. „Do roku 2008 byly možnosti EGAPu zajistit garance vývozců vyšší, než jaká byla skutečná poptávka mezi exportéry. Zlom nastal v loňském roce, kdy se poměr poprvé obrátil v neprospěch vývozců. Vyhlídky na rok 2010 už jsou téměř katastrofické,“ upozornil Šiška. V roce 2010 by podle něj pojistná kapacita EGPu dosahovala 25 až 30 miliard korun, přičemž očekávaná poptávka českých exportérů bude zhruba trojnásobná a měla by činit až 100 miliard korun.

Ministerstvo je ochotné o EGAPu jednat

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob k požadavku vývozců řekl, že situace ohledně státního rozpočtu na příští rok je nyní velmi napjatá a na straně výdajů se musí zvažovat každá koruna. „Podporu exportu ale považujeme za mimořádně důležitou, takže o navýšení pojistné kapacity EGAPu budeme ještě jednat,“ uvedl.

Státní exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP loni pojistila vývozní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v celkovém objemu 43 miliard korun. Pojistné smlouvy, jichž loni EGAP uzavřela 286, by měly uvést do života kontrakty za 95 miliard korun.

Ředitel Mezinárodní obchodní komory v ČR Vladimír Šiška:

„Schopnost státu poskytnout garance českým exportérům považuji za jedno ze základních prorůstových opatření, které lze v současné době učinit. Chybějící prostředky v pojistných fondech by pro českou výrazně proexportní ekonomiku byly v době recese těžko překonatelnou překážkou.“


„Pokud se naplní nejčernější scénáře, pak nám v pojistných fondech bude v roce 2010 chybět 5,9 miliardy korun. Tato částka představuje 62 miliard korun nerealizovaného exportu,“ upozornil ředitel Mezinárodní obchodní komory v ČR Vladimír Šiška. Letos se podle něj Etapě nedostává 1,7 miliardy korun, pomocí kterých by se mohl zaručit za vývoz v hodnotě 19 miliard korun.

Exportéři požadují od státu dorovnání pojistných fondů na úroveň, která jim zajistí plnohodnotnou státní garanci veškerého realizovaného vývozu. „Do roku 2008 byly možnosti EGAPu zajistit garance vývozců vyšší, než jaká byla skutečná poptávka mezi exportéry. Zlom nastal v loňském roce, kdy se poměr poprvé obrátil v neprospěch vývozců. Vyhlídky na rok 2010 už jsou téměř katastrofické,“ upozornil Šiška. V roce 2010 by podle něj pojistná kapacita EGPu dosahovala 25 až 30 miliard korun, přičemž očekávaná poptávka českých exportérů je trojnásobná a měla by činit až 100 miliard korun.

Ministerstvo je ochotné o EGAPu jednat

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob k požadavku vývozců řekl, že situace ohledně státního rozpočtu na příští rok je nyní velmi napjatá a na straně výdajů se musí zvažovat každá koruna. „Podporu exportu ale považujeme za mimořádně důležitou, takže o navýšení pojistné kapacity EGAPu budeme ještě jednat,“ uvedl.

Státní exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP loni pojistila vývozní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v celkovém objemu 43 miliard korun. Pojistné smlouvy, jichž loni EGAP uzavřela 286, by měly uvést do života kontrakty za 95 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...