Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (ANO) řekl ve sněmovně, že zaslal australské firmě European Metal Holding (EMH) výpověď memoranda o těžbě lithia u Cínovce. Uvedl to při čtvrtečních sněmovních interpelacích. Memorandum o porozumění podepsal před volbami ministr Jiří Havlíček (ČSSD), jeho předchůdce ve funkci. Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami.
Ministr Hüner vypověděl memorandum o lithiu, které podepsal jeho předchůdce
„Zrovna dneska jsem vzpomenuté firmě EMH zaslal v podstatě výpověď z toho memoranda, ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tímto krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace a spekulace, které se objevovaly různě nakonec i v médiích,“ uvedl nyní Hüner.
Události: Zvrat v plánech na těžbu lithia (zdroj: ČT24)
„Chtěl jsem se chovat korektně a najít oboustranné řešení, které by celou kauzu podezřelého memoranda o lithiu uzavřelo. Bohužel ze strany společnosti EMH nebyly, i přes deklarovaný příslib, podniknuty adekvátní kroky k vyřešení situace,“ doplnil ve čtvrteční tiskové zprávě resortu Hüner.
„Má trpělivost není nekonečná. EMH ve stanovené lhůtě nereagovala. Rozhodl jsem se tedy přistoupit k jedinému možnému kroku, a to prohlásit memorandum za neplatné,“ dodal ministr.
Dojednat právní nezávaznost podepsaného memoranda o lithiu dal Hünerovi koncem ledna za úkol premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Ministr podle něj má také zaúkolovat státní firmu Diamo, která by měla přistoupit k průzkumu. Vláda se podle něj chce stále držet doporučení sněmovny, ta loni požadovala zrušení memoranda.
„Jednoznačně platí to, k čemu nás zavázala sněmovna. Ta jasně řekla, že memorandum je neplatné. V podstatě nás žádá, aby průzkum prováděl státní podnik a aby zisk z případné těžby zůstal v českých rukou. To uděláme,“ řekl tehdy Babiš.
Reportéři ČT: Předvolební lithiová horečka (zdroj: ČT24)
Kvůli lithiu se loni 16. října, čtyři dny před začátkem voleb, mimořádně sešla sněmovna. Poslanci přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby platnost memoranda zrušila.
Memorandum o porozumění krátce před loňskými volbami s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese.
Předpokládalo se, že australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chtěl dobýt 37 milionů tun rudy.
Povrchově hodlá těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.
Hüner tvrdí, že vypovězení memoranda nemá nic společného se správním řízením, ve kterém se rozhoduje o budoucí těžbě. Zdůraznil také, že nemá žádné podezření, že by zrušením memoranda mohla být Česká republika v rámci případné arbitráže nějak poškozena.
Údaje o geologickém složení státního území dlouhodobě sbírá a zpracovává státní Česká geologická služba (ČGS), která je předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý loni v říjnu agentuře ČTK řekl, že v Česku je evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia.