Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) neznamená předcházení stavu nouze v teplárenství, že by se již snížila teplota, na kterou se budovy vytápějí. S tím počítal původní návrh vyhlášky o pravidlech pro vytápění, zřejmě ale v meziresortním řízení vypadl předpoklad, že by se teplota omezila již při vyhlášení předcházení stavu nouze.
Podle premiéra Fialy jde zatím jen o to, že teplárny budou moci spalovat jiné palivo než zemní plyn, zač by jim jinak hrozily sankce, případně by byl předem nutný zdlouhavý povolovací proces. „Teplárny se mohou už nyní začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí,“ řekl Fiala. Síkela označil předcházení stavu nouze za „další krok, který nám umožní snížit spotřebu plynu během nadcházející topné sezony“.
Paliva, která nyní budou moci teplárny použít, nesplňují aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je nyní pro vládní politiky prioritou. „Opatření má také podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt,“ dodal premiér.
Výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek upozornil, že zákazníci tepláren přesto nemohou očekávat, že by cena tepla nestoupala. „Ale znamená to, že bude stoupat podstatně méně, než kdyby teplárny musely přejít na zemní plyn,“ prohlásil.
Firmy, které mají ztrátu kvůli drahým energiím, dostanou kompenzace
V souvislosti s vysokými cenami energií slíbil Síkela, že v září předloží vládě program kompenzací pro firmy ze zpracovatelského průmyslu. Náklady odhaduje na 25 až 28 miliard korun. Náhrady si budou moci podle něj nárokovat podniky, které prokážou, že mají kvůli cenám energií provozní ztrátu.
„Budeme kompenzovat až 30 procent způsobilých nákladů u normálních firem, až do 50 procent u energeticky náročných a do 70 procent způsobilých nákladů u zvláště energeticky náročných provozů,“ uvedl Síkela.
Zavést pomoc umožňuje dočasný krizový rámec, který Evropská komise představila na konci března. Síkela uvedl, že maximální výše podpory bude podle něj dva miliony eur (asi 49,1 milionu korun).
Síkela chce využít takzvaný dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, který zveřejnila Evropská komise. Firmy zasažené protiruskými sankcemi a vysokými cenami energií mohou získat až desítky milionů korun prostřednictvím přímých dotací, daňových a platebních výhod nebo záruk či úvěrů. Zda a jak členské státy tu možnost využijí, závisí na jejich rozhodnutí.
Pro pomoc podle něj přišel ten správný čas, na její podobě spolupracuje se Svazem průmyslu a dopravy. Průmysl je podle Síkely ohledně cen energií zranitelný kvůli podcenění energetických úspor a účinnosti.
„Ekonomika spotřebuje na jednu korunu HDP dvakrát více energie, než je průměr v EU,“ řekl ministr. Hůře je na tom v celé Unii podle něho jen Bulharsko.
Síkela připravuje zavedení státního obchodníka s energiemi, podle opozice je pozdě
Vládě také předloží návrh na urychlené založení státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice. Jeho zavedení chce Síkelovo ministerstvo urychlit.
Síkelův předchůdce a místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček však nepovažuje zřízení státního obchodníka za krok odpovídající aktuální krizi. Stát by podle něj měl spíše stanovit maximální ceny energií. „Daleko lepší řešení v současné kritické situaci je zastropování. Obchodník mohl mít význam před pár měsíci,“ míní Havlíček.
Podle analytika Jiřího Tylečka je těžko představitelné, že by stát dokázal tímto způsobem získat energii levněji. „Anebo by musel stát cenu dotovat,“ poukázal.
Svaz: Pomoc už měla přijít
Podle Svazu průmyslu a dopravy ale pomoc s využitím krizového rámce měla už dávno fungovat. Ředitel sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek potvrdil spolupráci od zveřejnění opatření, upozornil však, že k uskutečnění záměru ministři nepřikročili.
„Na začátku léta například Francie či Německo již notifikovaly konkrétní programy, které jsme v podstatě v podobném znění chtěli i po české vládě,“ doplnil.
Čížek zároveň řekl, že meziroční nárůsty cen elektřiny a plynu ohrožují konkurenceschopnost českých firem, a pokud vláda nepřijme adekvátní opatření, je ohrožena i existence evropského a českého průmyslu.
K uplatnění dočasného krizového rámce dlouhodobě vyzývají i další profesní svazy. Kvůli vysokým cenám energií firmy podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků bojují o přežití. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek tento týden uvedl, že stav, kdy ceny elektřiny jsou na desetinásobku loňského roku, nelze nazvat tržním prostředím, ale likvidací podnikání. Dodal, že stát přihlíží bez jasné a razantní reakce.
Podpora domácností
První místopředseda STAN Lukáš Vlček uvedl, že představa hnutí je, aby letos podpora pro domácnosti dosáhla zhruba 10 tisíc korun. „Máme-li hovořit o prostředcích, které se promítnou do letošního státního rozpočtu, který nepochybně bude muset projít určitou revizí,“ uvedl. Vláda musí podle Síkely doručovat pomoc co nejvíce adresně, současná podoba úsporného tarifu je ale plošná. Počet nízkopříjmových je ale podle něj vyšší.
Ministr zopakoval, že bude prosazovat společné evropské řešení cen energií. Zmínil zvýšení částky pro obchodníky na záruky nebo zřízení intervenčnímu fondu. Chce také hledat cestu, jak oddělit ceny plynu a elektřiny.
