Čtvrtina lidí ignoruje preventivní prohlídky u lékaře, třetina se přejídá, polovina nesportuje – taková zjištění přinesl průzkum Focus Agency v rámci projektu Aktivně a zdravě. Ten má přispět k tomu, aby se zlepšil zdravotní stav české populace.
„Výsledky jsou alarmující z toho důvodu, že ačkoliv si lidé uvědomují, že ke zdravému životnímu stylu patří zdravá vyvážená strava – potvrdilo to 88 % z nich – a aktivní pohyb – 74 %, v praxi to zdaleka ne každý naplňuje. Dát si ráno pudink z chia semínek a večer klobásu a říkat, jak žiji zdravě, mi přijde úsměvné,“ zhodnotila výsledky pro web ČT24 dietoložka Karolína Hlavatá.
Varující je podle ní i to, že si jen každý desátý respondent se zdravým životním stylem spojuje i dostatek spánku a stav mysli. „To je chyba, protože obojí je pro zdraví velmi důležité,“ dodává. Vyloženě spokojená jsou tak se svým životním stylem průměrně jen čtyři procenta respondentů – většina si tak uvědomuje své značné rezervy.
V tom, nakolik se Češi pravidelně pohybují a cvičí, nevyhlížejí výsledky průzkumu nijak optimisticky. Více než čtvrtina dotazovaných (26 %) prohlásila, že chodí minimálně pěšky. A denně sportují pouze čtyři procenta, několikrát týdně jen pětina (21 %). V této oblasti jsou na tom na rozdíl od stravování hůře ženy než muži.
Navíc platí i to, že čím jsou lidé starší a čím více váží, tím méně sportují, i když by to mnohem více potřebovali. Zajímavé je také podívat se na podíl lidí se sedavým zaměstnáním. Mezi muži jich v práci převážně sedí 43 procent, mezi ženami 40 procent. Převážně v pohybu je 20 procent mužů a 17 procent žen. Mezi převážně sedícími je o něco vyšší podíl lidí s lehčí obezitou, víc ji však zjevně ovlivňují jiné faktory: kromě stravování a míry pohybu ve volném čase je to zejména věk.
Alarmující je i situace v tom, jak lidé odpočívají. Průzkum ukázal, že každý třetí nedostatečně spí. Prakticky každodenní problémy se spaním má devět procent lidí a naopak vyloženě dobře se vyspí ani ne každý třetí (28 %), o něco více je jich mezi muži. V pracovních dnech lidé spí v průměru 6,8 hodiny, o víkendech 7,7 hodiny.
Platí také, že 82 procent lidí se pravidelně cítí ve stresu či pod psychickým tlakem – sedmnáct procent pak dokonce každý den nebo několikrát týdně. Třetina lidí (31 %) má minimum času na relaxaci a zhruba stejný počet (30 %) chodí na masáže, do wellness nebo do sauny.
Optimističtější trend naznačuje výzkum v oblasti nakupování – roste zájem o to, co Češi do svých nákupních košů vkládají. Za sledováním výživových hodnot na obalech minimálně poloviny nakupovaných potravin nestojí zdravotní nebo dietní omezení, ale opravdu zájem mít přehled o tom, co si kupují. Tento motiv uvedlo plných 97 procent respondentů. Zájem roste s vyšším vzděláním a naopak se zhoršuje s horším zdravotním stavem.
Na druhou stranu, přestože se Češi v této kategorii zlepšují, stále více než čtvrtina (27 %) při nákupech neřeší, zda jsou potraviny skutečně také zdravé. Čtvrtina (24 %) preferuje podle výsledků průzkumu slazené nápoje, pětina mužů (21 %) a každá devátá žena pravidelně holdují alkoholu, každý druhý (48 %) Čech nijak neomezuje solení a 10 procent jí denně sladkosti.
Složení potravin si výrazně více sledují mladší respondenti než lidé starší než 65 let. Tyto hodnoty týkající se stravování vyšly většinou ještě mnohem hůře u samotných mužů, ženy průměr vylepšují.
Češi věří vitaminům
A lidé podceňují i pravidelné preventivní prohlídky u lékaře – pravidelně k němu chodí menší polovina. Ta větší (55 %) naopak svůj zdravotní stav vůbec nesleduje. Přitom 26 procent lidí kouří a z toho zhruba polovina s tím v dohledné době neplánuje ani přestat. Odnaučených kuřáků je 22 procent populace (v kategorii nad 65 let je to třetina). Elektronické cigarety kouří přibližně každý čtvrtý kuřák.
Přes tato zjištění mají paradoxně silnou pozici vitaminy a minerály. Jsou nejužívanějšími doplňky stravy: alespoň v sezoně je bere 79 procent respondentů. Denně nebo téměř denně pak 18 procent. „Ty to ovšem nezachrání, například syrovou zeleninu pouze jednou týdně a méně často jí 23 % lidí, v případě ovoce to je 18 %. Celých 43 % lidí neřeší, co jí v kantýnách nebo restauracích, 48 % neomezuje solení, 31 % respondentů se přejídá,“ připomíná Hlavatá.
Nejspokojenější s životním stylem jsou důchodci
Pokud se podíváme na celkovou spokojenost s životním stylem, pak nejméně ji najdeme ve věkové kategorii 35 až 54 let. A naopak nejvíce spokojeni jsou důchodci.
„V našem průzkumu označila svou kondici za velmi dobrou jen tři procenta respondentů. Tedy i malé změny mohou mít velký vliv na jejich zdraví. Prevence je v tomto případě lepší než řešení následků,“ shrnula cíle projektu ředitelka iniciativy neziskové společnosti Vím, co jím a piju Lucie Gonzálezová.
A právě proto, že více než polovina lidí si informace o zdravém životním stylu hledá na internetu (28 procent čerpá z televize a rozhlasu, 23 procent má informace od rodiny a známých, 18 procent od lékařů), je součástí projektu i webový portál www.aktivneazdrave.cz.
Tam jsou podle iniciátorů projektu různé návody, tipy, rady, zdravotní kalkulačky, jídelníčky nebo odborná poradna pro ty, kteří se rozhodnou žít aktivně a zdravě. A právě tam i ambasadoři jako Lukáš Krpálek, Roman Vaněk nebo Jitka Nováčková budou dávat různé tipy z oblasti výživy, pohybu či relaxace.
Žít zdravě není o penězích
Žít zdravě navíc neznamená podle dietoložky Hlavaté žít draze. Je to ale otázka plánování, pravidelného nakupování a také přípravy jídla. „A to je věc, které dnešní uspěchaná doba nenahrává. Je rychlejší a pohodlnější si koupit plněnou bagetu než si namazat krajíc chleba s tvarohem a nakrájet si ředkvičky,“ dodává.
Ředitelka spoluorganizující neziskové iniciativy Vím, co jím a piju Lucie Gonzálezová s ní souhlasí. Platí podle ní jednoduché rčení: kdo chce, hledá způsoby, kdo ne, hledá důvody.
Lidé mohou poznat, zda jde o nerizikovou potravinu, která nemá tedy například nevhodné tuky, příliš soli nebo cukru, podle loga „Vím, co jím“ umístěného přímo na výrobcích. Podle Gonzálezové jsou takové produkty speciálně certifikovány podle doporučení vycházejících ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Aktuálně má certifikát už více než čtyři stovky produktů.
