Lídři EU dnes prodiskutují hlubší integraci

Brusel - V Bruselu dnes druhým dnem pokračuje dvoudenní summit Evropské unie. Kromě dokončení prorůstového paktu se dnes budou lídři EU, mezi nimiž Českou republiku zastupuje premiér Petr Nečas, bavit i o prohlubování politické a ekonomické unie v Evropě. Dopracují také závěry summitu, na který by měla následně navázat vrcholná schůzka premiérů či prezidentů zemí eurozóny.

Během prvního dne, kterému se v některých chvílích nevyhnuly ani spory, se lídři v zásadě dohodli na opatřeních na podporu ekonomického růstu a tvorby nových pracovních míst ve výši 120 miliard eur. Řada států EU se nyní potýká s recesí či vysokou mírou nezaměstnanosti a tyto peníze by měly pomoci alespoň částečně jejich hospodářství nastartovat.

Dopad těchto opatření bude podle českého premiéra Petra Nečase jen omezený. Část peněz by ale podle něj mohla „dotéct“ i do Česka. O kolik by se mohlo přesně jednat, Nečas během nočního setkání s novináři neupřesnil.

Premiér Petr Nečas po jednání v Bruselu
Zdroj: Thierry Roge/ISIFA

Týkat by se to mohlo například podpory malých a středních podniků, k nimž by měly směřovat peníze z úvěrů Evropské investiční banky (EIB). Lídři se dohodli, že navýší její kapitál o deset miliard eur, což povede k tomu, že banka bude moci poskytnout na úvěrech až 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu Kč), které by měly směřovat třeba právě na podporu inovací či malých a středních firem. Unijní prezident Herman Van Rompuy ve čtvrtek večer řekl, že se lídři shodli na zvýšení kapitálu EIB a na opatřeních, která mají evropské hospodářství podpořit zhruba 120 miliardami eur (asi 3,1 bilionu Kč).

Tyto kroky jsou součástí „prorůstového paktu“, který nicméně zatím jako celek ještě summit neschválil. Itálie se Španělskem totiž podle diplomatů chtějí od partnerů nejprve odsouhlasit naléhavá opatření k řešení složité situace na trzích s dluhopisy. Výnosy z dluhopisů těchto dvou významných evropských ekonomik v posledních týdnech kvůli nervozitě na trzích citelně vzrostly.

„Reálný dopad do reálné ekonomiky je velmi omezený a hlavní smysl tohoto kroku je, že je to politický kompromis,“ podotkl k opatřením Nečas. Tradičním způsobem, jak snížit vysoké úroky, které teď platí Itálie a Španělsko, je podle premiéra například výkup dluhopisů prostřednictvím Evropské centrální banky (ECB). „Ale je to výsledkem dalších jednání,“ řekl.

Itálie a Španělsko si diktují požadavky

Během prvního dne summitu se ukázalo, že Itálie a Španělsko chtějí vidět okamžitou pomoc, aby se uklidnily finanční trhy, a těmto zemím se tak snížily náklady na obsluhu dluhu. Řím a Madrid proto požadují, aby ostatní nakupovali jejich dluhopisy, patrně přes záchranný fond eurozóny. Teprve pak jsou ochotny podepsat dohodnutá prorůstová opatření.

„Podle mého názoru se podaří nejpozději zítra dosáhnout rozumného kompromisu,“ řekl Nečas k postoji, kterým se Itálie a Španělsko vymezují vůči většině ostatních zemí. „Jak jsem řekl, je tam několik možností, která z nich se zvolí, ale bude záležet samozřejmě i na právním podkladu a vládě, konkrétně na ekonomických možnostech,“ odpověděl Nečas na dotaz, zda by mohl záchranný fond eurozóny dluhopisy kupovat přímo na primárním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 16 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 21 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...