Lídři EU dnes prodiskutují hlubší integraci

Brusel - V Bruselu dnes druhým dnem pokračuje dvoudenní summit Evropské unie. Kromě dokončení prorůstového paktu se dnes budou lídři EU, mezi nimiž Českou republiku zastupuje premiér Petr Nečas, bavit i o prohlubování politické a ekonomické unie v Evropě. Dopracují také závěry summitu, na který by měla následně navázat vrcholná schůzka premiérů či prezidentů zemí eurozóny.

Během prvního dne, kterému se v některých chvílích nevyhnuly ani spory, se lídři v zásadě dohodli na opatřeních na podporu ekonomického růstu a tvorby nových pracovních míst ve výši 120 miliard eur. Řada států EU se nyní potýká s recesí či vysokou mírou nezaměstnanosti a tyto peníze by měly pomoci alespoň částečně jejich hospodářství nastartovat.

Dopad těchto opatření bude podle českého premiéra Petra Nečase jen omezený. Část peněz by ale podle něj mohla „dotéct“ i do Česka. O kolik by se mohlo přesně jednat, Nečas během nočního setkání s novináři neupřesnil.

Premiér Petr Nečas po jednání v Bruselu
Zdroj: Thierry Roge/ISIFA

Týkat by se to mohlo například podpory malých a středních podniků, k nimž by měly směřovat peníze z úvěrů Evropské investiční banky (EIB). Lídři se dohodli, že navýší její kapitál o deset miliard eur, což povede k tomu, že banka bude moci poskytnout na úvěrech až 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu Kč), které by měly směřovat třeba právě na podporu inovací či malých a středních firem. Unijní prezident Herman Van Rompuy ve čtvrtek večer řekl, že se lídři shodli na zvýšení kapitálu EIB a na opatřeních, která mají evropské hospodářství podpořit zhruba 120 miliardami eur (asi 3,1 bilionu Kč).

Tyto kroky jsou součástí „prorůstového paktu“, který nicméně zatím jako celek ještě summit neschválil. Itálie se Španělskem totiž podle diplomatů chtějí od partnerů nejprve odsouhlasit naléhavá opatření k řešení složité situace na trzích s dluhopisy. Výnosy z dluhopisů těchto dvou významných evropských ekonomik v posledních týdnech kvůli nervozitě na trzích citelně vzrostly.

„Reálný dopad do reálné ekonomiky je velmi omezený a hlavní smysl tohoto kroku je, že je to politický kompromis,“ podotkl k opatřením Nečas. Tradičním způsobem, jak snížit vysoké úroky, které teď platí Itálie a Španělsko, je podle premiéra například výkup dluhopisů prostřednictvím Evropské centrální banky (ECB). „Ale je to výsledkem dalších jednání,“ řekl.

Itálie a Španělsko si diktují požadavky

Během prvního dne summitu se ukázalo, že Itálie a Španělsko chtějí vidět okamžitou pomoc, aby se uklidnily finanční trhy, a těmto zemím se tak snížily náklady na obsluhu dluhu. Řím a Madrid proto požadují, aby ostatní nakupovali jejich dluhopisy, patrně přes záchranný fond eurozóny. Teprve pak jsou ochotny podepsat dohodnutá prorůstová opatření.

„Podle mého názoru se podaří nejpozději zítra dosáhnout rozumného kompromisu,“ řekl Nečas k postoji, kterým se Itálie a Španělsko vymezují vůči většině ostatních zemí. „Jak jsem řekl, je tam několik možností, která z nich se zvolí, ale bude záležet samozřejmě i na právním podkladu a vládě, konkrétně na ekonomických možnostech,“ odpověděl Nečas na dotaz, zda by mohl záchranný fond eurozóny dluhopisy kupovat přímo na primárním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 20 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 23 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...