Kuba chce mít jasno o ruské ropě na 3 roky dopředu

Praha – Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) chce, aby se v budoucnu uzavíraly dohody na dodávky ruské ropy na tři roky dopředu. Až dosud jsou obchody smlouvány s několikaměsíčním předstihem. Ministr tak reaguje na spekulace o tom, že Rusko hodlá omezit množství ropy, jež do Česka distribuuje. O věci bude jednat se zástupci distribučních společností.

„Mám sjednané schůzky se zástupci všech společností, kteří objednávají ropu do ČR, a chci s nimi diskutovat o tom, jak mají ty kontrakty nastavené, zejména o jejich délce,“ uvedl Martin Kuba pro Českou televizi.

Po obchodních společnostech hodlá požadovat záruky o dodávkách ropy na dobu následujících tří let. „Dnes právě tříletá smlouva není úplně obvyklá, ale já musím říct, že budu za ministerstvo průmyslu a obchodu velmi významně usilovat o to, aby všichni ti akcionáři nám garantovali, že mají ty smlouvy na dodávky ropy na takto dlouho,“ dodal ministr.

Kuba tak reaguje na skutečnost, že dosud není jasno o květnových dodávkách ruské ropy. Podle ruských zpráv by totiž v květnu mohlo do Česka ropovodem Družba přitéct asi jen 73 tisíc tun ropy, tedy přibližně pětina z celkově požadovaných 350 tisíc. Ruské dodávky přitom tvoří 70 procent z celkového objemu ropy plynoucí do Česka.

  • Lukoil autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24
  • Martin Kuba zdroj: ČT24

Lukoil se prý s Čechy nedohodl

Podle informací listu Vědomosti stojí za snížením dodávek ruské ropy na český trh obchodní kalkul; společnost Lukoil se s odběrateli údajně nedokázala dohodnout na ceně, a tak s exportem do Čech úplně přestala. Česko přitom podobnou situaci řešilo už v dubnu; i tehdy ruská média informovala o tom, že se dodávky sníží.

V případě ohrožení energetické bezpečnosti může stát sáhnout ke strategickým rezervám ropy. Letos ale tato potřeba nenastala. V současnosti má Česko ropné zásoby na 90 dnů. Vláda ale chce, aby se rezervy zvětšily minimálně na 120 dní. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se nyní zabývá předlohou o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Koalice prosadila, že o novele bude sněmovna hlasovat nejpozději hodinu po půlnoci na středu. Dříve v úterý se ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní.
09:01Aktualizovánopřed 38 mminutami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem.
před 46 mminutami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
19:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 6 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včera v 20:08

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Evropský pohled