Křetínského EPH bude jediným vlastníkem německé hnědouhelné elektrárny Schkopau

Společnost EP Power Europe (EPPE) z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského se stane jediným vlastníkem německé hnědouhelné elektrárny Schkopau, sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. EPPE prostřednictvím své dceřiné společnosti Saale Energie podepsala dohodu o odkupu přibližně 58procentního podílu v elektrárně od společnosti Uniper a celou elektrárnu převezme s účinností od října 2021. Německo využívání hnědého uhlí postupně opouští, výroba elektřiny z něj má být ukončena do roku 2038.

Dosud měla Saale Energie v elektrárně podíl asi 42 procent. Hnědouhelná elektrárna Schkopau leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko a disponuje čistým instalovaným výkonem přibližně 900 megawattů (MW). Pro porovnání, hnědouhelná elektrárna Počerady, která patří k největším uhelným elektrárnám v ČR, má instalovaný výkon pět krát 200 MW.

„Zavázali jsme se plnit roli spolehlivého zaměstnavatele s cílem nabídnout perspektivu 150 vysoce kvalifikovaným zaměstnancům a zajistit jim ve spolupráci s Uniperem bezproblémový přechod k naší společnosti. Zároveň přebíráme odpovědnost za zajištění dodávek elektřiny a vodní páry do přilehlé průmyslové oblasti, stejně jako dodávek trakční energie železničnímu dopravci Deutsche Bahn,“ sdělil generální ředitel EPPE Jan Špringl.

Častvaj uvedl, že dokončení transakce podléhá schválení německým antimonopolním úřadem. Podotkl, že společnost EPPE je zároveň vlastníkem těžební společnosti Mibrag, provozující povrchový důl Profen. „Přímo se tak propojuje těžba uhlí s výrobou elektřiny a zajišťují se stabilní a spolehlivé dodávky energie,“ dodal.

Německá vláda se v polovině ledna dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun).

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala zapadá oznámená investice do dlouhodobé strategie EPH. „Tato elektrárna má podle Berlína být v provozu do roku 2034, nicméně německá politika je schopna být jednak razantní, jednak svůj názor změnit. Je tedy dost možné, že elektrárna bude odstavena dříve i později,“ uvedl.

Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů – EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EP Infrastructure sdružuje firmy EPH zabývající se přepravou, distribucí a skladováním zemního plynu, distribucí elektrické energie a produkcí tepla. Do EP Power Europe patří především zahraniční výrobci elektrické energie a těžební společnosti.

Podnikatel je podle loňského žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 66 miliard korun. V současnosti EPH zahrnuje sedm desítek firem v Česku, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii, Irsku, Itálii a Francii. Například v Polsku EPH ovládá společnost PG Silesia provozující černouhelný důl.

Loni na podzim polský tisk informoval o zájmu EPH koupit prostřednictvím PG Silesia polský uhelný důl Janina. V Británii patří EPH například černouhelná elektrárna Eggborough u Leedsu. Holding také dokončuje přestavbu uhelné elektrárny Lynemouth na spalování biomasy.

Křetínský je mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha. Společnost Czech Media Invest (CMI), kterou Křetínský spoluvlastní a řídí, je od předloňska majitelem několika francouzských tiskových periodik. Jsou mezi nimi tituly jako Marianne, Elle, Télé 7 Jours, Ici Paris a France Dimanche. CMI koupil i podíl v prestižním deníku Le Monde.

V Česku vydává CMI čtyři deníky, několik desítek časopisů, vydává a distribuuje knihy, vlastní dvě tiskárny a rovněž je vlastníkem rozhlasových stanic v České republice a v Rumunsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 34 mminutami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 51 mminutami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 6 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...