Křetínského EPH bude jediným vlastníkem německé hnědouhelné elektrárny Schkopau

Společnost EP Power Europe (EPPE) z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského se stane jediným vlastníkem německé hnědouhelné elektrárny Schkopau, sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. EPPE prostřednictvím své dceřiné společnosti Saale Energie podepsala dohodu o odkupu přibližně 58procentního podílu v elektrárně od společnosti Uniper a celou elektrárnu převezme s účinností od října 2021. Německo využívání hnědého uhlí postupně opouští, výroba elektřiny z něj má být ukončena do roku 2038.

Dosud měla Saale Energie v elektrárně podíl asi 42 procent. Hnědouhelná elektrárna Schkopau leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko a disponuje čistým instalovaným výkonem přibližně 900 megawattů (MW). Pro porovnání, hnědouhelná elektrárna Počerady, která patří k největším uhelným elektrárnám v ČR, má instalovaný výkon pět krát 200 MW.

„Zavázali jsme se plnit roli spolehlivého zaměstnavatele s cílem nabídnout perspektivu 150 vysoce kvalifikovaným zaměstnancům a zajistit jim ve spolupráci s Uniperem bezproblémový přechod k naší společnosti. Zároveň přebíráme odpovědnost za zajištění dodávek elektřiny a vodní páry do přilehlé průmyslové oblasti, stejně jako dodávek trakční energie železničnímu dopravci Deutsche Bahn,“ sdělil generální ředitel EPPE Jan Špringl.

Častvaj uvedl, že dokončení transakce podléhá schválení německým antimonopolním úřadem. Podotkl, že společnost EPPE je zároveň vlastníkem těžební společnosti Mibrag, provozující povrchový důl Profen. „Přímo se tak propojuje těžba uhlí s výrobou elektřiny a zajišťují se stabilní a spolehlivé dodávky energie,“ dodal.

Německá vláda se v polovině ledna dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun).

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala zapadá oznámená investice do dlouhodobé strategie EPH. „Tato elektrárna má podle Berlína být v provozu do roku 2034, nicméně německá politika je schopna být jednak razantní, jednak svůj názor změnit. Je tedy dost možné, že elektrárna bude odstavena dříve i později,“ uvedl.

Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů – EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EP Infrastructure sdružuje firmy EPH zabývající se přepravou, distribucí a skladováním zemního plynu, distribucí elektrické energie a produkcí tepla. Do EP Power Europe patří především zahraniční výrobci elektrické energie a těžební společnosti.

Podnikatel je podle loňského žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 66 miliard korun. V současnosti EPH zahrnuje sedm desítek firem v Česku, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii, Irsku, Itálii a Francii. Například v Polsku EPH ovládá společnost PG Silesia provozující černouhelný důl.

Loni na podzim polský tisk informoval o zájmu EPH koupit prostřednictvím PG Silesia polský uhelný důl Janina. V Británii patří EPH například černouhelná elektrárna Eggborough u Leedsu. Holding také dokončuje přestavbu uhelné elektrárny Lynemouth na spalování biomasy.

Křetínský je mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha. Společnost Czech Media Invest (CMI), kterou Křetínský spoluvlastní a řídí, je od předloňska majitelem několika francouzských tiskových periodik. Jsou mezi nimi tituly jako Marianne, Elle, Télé 7 Jours, Ici Paris a France Dimanche. CMI koupil i podíl v prestižním deníku Le Monde.

V Česku vydává CMI čtyři deníky, několik desítek časopisů, vydává a distribuuje knihy, vlastní dvě tiskárny a rovněž je vlastníkem rozhlasových stanic v České republice a v Rumunsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...